Anežský klášter nese jméno své zakladatelky sv. Anežky Přemyslovny

[ title]
Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších gotických staveb Prahy, klášter Na Františku, nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny sv. Anežky (patrně 1211–1282, svatořečené roku 1989). Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, byla mimořádnou osobností významem přesahující zemské hranice.

Křížová chodba

Zdejší klášter založila za podpory královské rodiny počátkem 30. let 13. století, zanedlouho poté do něj vstoupila a stanula v jeho čele. Klášter Na Františku byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří v Zaalpí, byl však také budován jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Stal se místem královské korunovace i svědkem královských pohřbů, místem posledního odpočinku sv. Anežky České. Pro svůj význam byl prohlášen v 70. letech 20. století národní kulturní památkou.

Ambit

I přes pohnuté osudy areálu se dodnes dochovalo jádro unikátní dispozice bývalého dvojkláštera. V první etapě výstavby, přibližně v letech 1231–1234, byl založen špitál, vybudováno východní křídlo ambitu klarisek, které velkorysým rozvrhem konkurovalo královskému paláci a budována první klášterní svatyně – dvoulodí kostela sv. Františka. Zde složila roku 1234 Anežka své řeholní sliby. Výstavbu špitálu zanedlouho nahradilo založení kláštera menších bratří, sloužícího hmotným a duchovním potřebám klarisek. Práce v dalších etapách pokračovaly dobudováním svatyní, konventu klarisek a konventu menších bratří. Vyvrcholily před rokem 1265 výstavbou honosné svatyně Krista Spasitele (Salvátora) s rodovým pohřebištěm Přemyslovců. Roku 1282 byla v pohřební nice v kapli Panny Marie pochována zakladatelka kláštera, nedlouho poté započaly snahy o její svatořečení.

Ambit minoritů

Význam kláštera po Anežčině smrti neupadl, ctili jej také Lucemburkové, nástupci Přemyslovců. Řeholnice obývaly klášter bez přerušení až do počátku husitských válek, kdy byly nuceny konvent opustit. Poškozený klášter poté chátral a k obratu nedošlo ani po návratu řeholnic. Roku 1495 proto klarisky odešly do Panenského Týnce a Na Františku zůstali pouze menší bratři. V druhé polovině 16. století celý areál převzali dominikáni a klášter menších bratří zanikl, pozemky byly rozprodány, postupně na nich vznikala nová městská čtvrť.

Klenba presbytáře

Po odchodu dominikánů se klarisky se Na František vrátily, úpadek kláštera však nezastavily. Roku 1782 byl Josefem II. klášter zrušen. Zchátralé stavbě prodané v dražbě opakovaně hrozilo zboření, unikla však asanačním plánům a od počátku 20. století byla postupně dokumentována a opravována. Po dlouhotrvající rekonstrukci byl areál v 80. letech 20. století zpřístupněn veřejnosti.


Podle webu NG v Praze

(lh,turistickelisty.cz,foto NG)