Augustiniánský klášter v Roudnici měl být jenom pro české kanovníky

[ title]
Kostel Narození Panny Marie s augustiniánským klášterem se nalézá v Roudnici nad Labem. Klášter založil pro nový řád augustiniánských kanovníků biskup Jan IV. z Dražic po svém návratu z jedenáctiletého pobytu v Avignonu a to pouze pro kanovníky, kteří byli Čechy po otci i matce. Toto nařízení bylo změněno příkazem papeže Klementa VI. v roce 1349 a to na žádost roudnického probošta. Ve 14.století měla kanonie 30 kanovníků.

Průčelí klášterního kostela

Základní kámen byl položen 25.května  roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. První etapa stavby byla svěřena avignonskému mistru Vilémovi. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu. Konvent měl původně čtvercový ambit s rajským dvorem, na východě s kapitulní síní. Klášterní kostel Narození Panny Marie je typickou stavbou české gotiky 1. poloviny 14. století.

Půdorys kláštera

Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. První rána postihla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. V roce 1431 přestala být Roudnice vlastnictvím pražských arcibiskupů a dostala se do správy světského feudála Jana Smiřického. Zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Polyxena (rozená z Pernštejna), totiž v roce 1594 vymohla pro zdejší farnost titul probošství.

Interiér kostela

Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším severočeským architektem té doby, Octavianem Broggiem. Jeho zásahem byl dotčen především kostel a to ve stylu gotizujícího baroka. V rámci této přestavby musela být zbořena severní část ambitu.

Rajský dvůr

Roudnický konventní kostel je bazilikálního typu se západním dvouvěžím a s dlouhým chÓrem. Do kouta svíraného presbytářem a východním průčelí jižní lodi byla vložena polygonálně uzavřená sakristie, v jejímž patře bylo situováno armarium. V něm se dochovala freska z let 1410-20, představující sv.Augustina a sv.Jeronýma s klečícími kanovníky v místnosti a s výhledem na Labe.

Boční loď

Oltáře postraních lodí a oba boční oltáře v presbytáři pocházejí z 2. poloviny 18. století, jejich autorem je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je pak dílem jeho žáka J. I. Königa a pochází z konce 18. století. Od téhož autora je i kazatelna s rokokovou výzdobou postavená v roce 1777. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. “Pašijového cyklu” od malíře Hanse Heese a kopie votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi.

Detail hlavice

Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název. Při návštěvě chrámu se pak lze vydat k tajemnému podzemnímu jezírku.

Podle : Kol., Encyklopedie českých klášterů
            Matějka Bohumil, Soupis památek ,politický okres roudnicky 1.díl

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)



Začátek prázdnin na Roštejně

Začátek prázdnin na Roštejně

4.7.2020 08:00:00

Letní prázdniny budou na hradě Roštejn nedaleko Telče plné kulturních zážitků, v první polovině července především ve formě divadelních prohlídek a představení. K dispozici budou návštěvníkům rov...