Chrám Zvěstování Panny Marie ve Šternberku byl součástí augustiniánského kláštera

[ title]
Již v románské době stával na tomto místě kostelík zasvěcený svatému Jiří. V roce 1371 byl místo něj postaven gotický kostel. Zakladatelem kostela byl Petr ze Šternberka. Téhož roku přivedl Albert II. do Šternberka augustiniány lateránské kongregace, kteří začali budovat u kostela klášter.

Průčelí kostela

Gotický kostel kostel i klášter velmi utrpěl v husitských bojích roku 1430. Později kostel dvakrát vyhořel, byl proto roku 1775 zbořen a započalo se se stavbou nynějšího kostela. Nový chrám byl stavebně dokončen v roce 1783 a probošt Ondřej Tempes jej 17.11. téhož roku posvětil. Kostel byl postaven ve slohu klasicistickém. Stavitelem byl brněnský architekt František Antonín Grimm, přední osobnost soudobé architektonické tvorby v moravském prostředí. V 18. století císař Josef II. zrušil augustiniány ve Šternberku a kostel se stává farním.

Interiér kostela

Až teprve roku 1798 se odhodlává farář Josef Babor k vybudování hlavního oltáře. Přizval k této práci sochaře Ondřeje Schweigla. Ten zde v roce 1803 instaloval hlavní oltář a kazatelnu a další rok boční oltáře svatého kříže a Poslední večeři. V následujících letech další boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Augustina. Autorem obrazů na těchto oltářích je malíř Josef Winterhalder. Hlavní oltářní obraz je dílem šternberského malíře Josefa Dickla. Obrazy na posledních dvou bočních oltářích sv. Josefa a sv. Floriána maloval vídeňský malíř Leopold Kupel Wieser.

Fresky v kostele

Ve šternberské kapli je obnovena vzácná stropní malba Kryštofa Handkeho, zachycující historii Šternberka. Chrámový prostor je jednolodní, mohutná klenba je vyzdobena nástropní malbou od moravského malíře Antonína Sebastiniho Šebesty z Prostějova.

Šternberská madona

Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m. Věže jsou vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby, která spojuje kostel s klášterem. V našem století kostel značně utrpěl. V roce 1927 shořely barokní varhany. Nahrazeny byly roku 1930 nynějšími varhanami. Břidlicová střecha značně chátrala a tím trpěla stropní výmalba. V roce 1969 bylo započato s obnovou střechy, byla pokryta novou břidlicovou krytinou. Náklad činil 2 miliony korun. V roce 1979 byla dokončena oprava fasády kostela.

Vzácnou památkou šternberského kostela je tzv. Šternberská madona, kamenná socha z konce 14. st., patřící do okruhu krásných madon. Socha je typickým představitelem vytříbené formy krásného slohu se všemi jeho charakteristickými rysy, jako je ladné esovité prohnutí postav a bohatá drapérie řasení oděvu s náročným propracováním záhybů.Gotická Šternberská madona je aktuálně zapůjčena a vystavena v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Podle webu města Šternberk

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Kuks je perla českého baroka

Kuks je perla českého baroka

16.1.2019 18:00:00

Kuks by byl zřejmě dodnes jen pomístním názvem u vísky Slotov, kdyby si jej za své letní sídlo nevybral František Antonín Špork, významný objednavatel uměleckých děl přelomu 17. a 18. stol., jedn...