Hrad Liebenstein je příkladem štaufské hradní architektury

[ title]
Raně gotický hrad Liebenstein byl založen jako sídlo chebského ministeriálního rodu pánu z Liebesteina v době kolem poloviny 13. století na vyvýšené ostrožně nad soutokem Vlastislavského (Grofsbach) a Libského potoka (Lassbach) v jihovýchodní části vsi Libá (Liebenstein).

Hrad Liebenstein podle F.A.Hebera

Příslušníci tohoto významného rodu, pocházejícího ze stejnojmenného hradu Liebenstein u Tischenreutu v dnešním Německu, získali v době kolem roku 1200 v rámci kolonizace lénem od Štaufů pozemky v okolí Chebu a patrně v polovině 13. století rovněž území severozápadně od něj, na němž se následně trvale usadili. Ministeriální hrad Liebenstein se tak stal součástí budovaného systému vojenského i mocenského opevnění kolem chebského hradu.

Půdorys hradu

Raně gotický hrad bergfritového typu, řazený do skupiny štaufské hradní architektury, byl založen na okraji srázu vyvýšené ostrožny nad soutokem Vlastislavského a Libského potoka, vybíhající z úbočí bezejmenného vrchu. Hradnímu jádru sevřené dispozice na půdorysu táhlého zaobleného lichoběžníku dominovala vysoká válcová obranná věž (bergfrit). Menší hradní areál byl vymezen dispozicí nevelké skalní ostrožny. Jižní a východní strana hradního areálu byla od okolního terénu oddělena hlubokým příkopem. Na západní a severní straně byl hrad chráněn strmými svahy. Přístupové cesty vedly ve směru od východu a severovýchodu.

Hrad Liebenstein

Havní zámecká budova, postavená kolem okrouhlé románské věže (hlásky) s úzkým vysokým střílnovým oknem, zakončené nahoře bání, má půdorys nepravidelného čtyřúhelníku. Je dvoupatrová a pokrývá ji většinou sedlová střecha – jen na její severní části je částečně mansardová. Na západní a východní straně střechy vystupují z arkýřů dva velké rizality, z nichž každý podepírají dva krakorce. Do východního (pod věží), neseného velkými oblouky, je vestavěn nový trakt se zasklenou verandou ve druhém poschodí, pocházející až z druhé poloviny 19. století. Z její fasády vystupuje kamenný cedvicovský erb. Zámek obklopuje z velké části balustráda na kamenné ohradě, k níž vede barokní schodiště. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky někdejší rokokové i novější štukatury. Od východního kraje budovy vede do údolí stezka se schody; snad se tudy kdysi také vystupovalo na hrad kolem kostela, kde byla hlavní brána. Zdejší valy a příkopy už dávno zanikly podobně jako zahrady se vzácnými rostlinami na severní straně, o nichž se zmiňují zprávy z první poloviny 19. století.

Podle : web Karlovarského kraje
            Úlovec Jiří, Hrady Zámky a tvrze na Chebsku
            Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)