Hrad v Myšenci sloužil jako lovecké sídlo krále Přemysla Otakara II.

[ title]
Pozůstatky hradu v Myšenci v okresu Písek leží na svahu nevysokého návrší zdvihajícího se nad řekou Blanicí, a to v určité vzdálenosti pod jeho vrcholem, tedy v poloze nepříliš výhodné pro obranu. Prostor hradu zaplnila na jeho zříceninách parazitující vesnická zástavba. Velké části obvodového zdivá, dnes nedochované, jsou ještě zachyceny fotografickými snímky publikovanými J. Soukupem. Na nich jsou ve zdivu vidět malá okna, dále okna velkých rozměrů s hrotitými záklenky a náběh klenby s žebrem spočívajícím na jehlancové konzole, která je ukončena polygonálním abakem.

Zbytky hradu v roce 1804

Hlavní budova  hradu v Myšenci byla orientovaná ve východo-západním směru a byla značně rozsáhlá. V jeho horním patře byly zřejmě honosné sály osvětlované velikými okny, v nichž byly asi původně kružby. Alespoň jeden ze sálů byl sklenutý. Na obvodu byla tato budova chráněna parkánovou hradbou. Z dochovaných snímků lze soudit, že hlavní patro veliké stavby myšeneckého hradu bylo utvářeno s náročností, která si asi nezadala s paláci královských hradů v Písku a na Zvíkově.

Půdorys podle Tomáše Durdíka

Pobyt krále Přemysla Otakara II. v Myšenci je doložen panovníkovou listinou z 25. ledna 1273, která zde byla vydána. Že byl Myšenec jedním z panovnických sídel, dokládá i zpráva prácheňských hejtmanů o Píseckých horách ze září 1685, v níž se ještě hovoří o někdejším královském „jagerhausu“ (tj. loveckém domě) ve vsi Myšenci. V Myšenci bylo i manství příslušné ke Zvíkovu a později k píseckému hradu.

Pozůstatek brány

Jak napovídá zmíněná zpráva z roku 1685, sloužil hrad v Myšenci jako lovecké sídlo. Nemůžeme v této souvislosti nevzpomenout na lovecké zámky císaře Friedricha II. z rodu Štaufů, s nímž spjatá dvorská kultura byla pro přemyslovské prostředí nepochybně jedním z důležitých inspiračních zdrojů.

Myšenec v roce 1907

Vznik hradu v Myšenci patrně souvisí s velkým stavebním dílem Přemysla Otakara II. v písecko-zvíkovské doméně. Přestože o jeho původní podobě víme dnes jen málo, je zřejmé, že šlo o jednu z nejzajímavějších staveb vypovídajících o rázu dvorské kultury a dvorského životního stylu v době Přemysla II.


Podle : Kuthan Jiří, Dílo knížat a králů z rodu Přemyslovců

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)