Hradby v Nymburce byly vybudovány z velice odolných cihel

[ title]
Královské město Nymburk, situované na řece Labi východně od Prahy bylo založena patrně již na sklonku vlády Přemysla Otakara II., jeho skutečný stavební rozvoj však nastal až za Václava II.(1283-1305). Půdorys města má neobvyklý ledvinovitý tvar a radiální směr hlavních ulic, které směřují do míst, kde před vznikem lokace leželo pravěké hradiště a zřejmě i přechod přes řeku. Městské hradby byly z větší části vybudovány za Václava II., na lépe chráněné říční straně však byly z příkazu Jana Lucemburského dokončeny až po roce 1335.

Nymburské hradby

Hlavní část opevnění byla asi 1,3 metru silná hradební zeď, která však nevrcholila obvyklým ochozem s cimbuřím, ale pouhou prudce skloněnou pultovou stříškou. Aktivní obranu tak umožňovaly pouze hranolové, na městské straně otevřené věže, zakončené otevřeným ochozem s cimbuřím. Po městském obvodu jich v pravidelných intervalech asi dvacet metrů byly současně s kurtinami vystavěny více než čtyři desítky.

Nymburské hradby

Čtyři hlavní městské brány měly formu průjezdných hranolových věží, otevřených stejně jako hradební věže na vnitřní, městské straně. Jejich hřeben byl, stejně jako v Berouně, zavěšen ve vysokých lomených arkádách vnějšího průčelí. Před hradební zdí ležela jen úzká berna, přecházející ve vodní příkop. Další dochovaný obvodový příkop byl vybudován v následujících vývojových etapách fortifikace.

Nymburské hradby

S dostavbou hradeb na labské straně vznikla pátá městská brána, jíž procházela cesta z mostu na hlavní náměstí. Brána měla zvláštní podobu dvou nestejně velkých hranolových věží, mezi nimiž stál lomený vjezdový portál, uzavíraný hřebenem. Menší věž asi obsahovala točité schodiště a z jejího podstřeší vedl přechodový můstek ke vstupu do patra velké věže.

Pohled z vnitřní strany

Zvláštností nymburských hradeb je zmíněné zakončení kurtin pouhou stříškou. Tato forma hradby, která umožňovala hájit město s menším množstvím obránců a zamezovala nepříteli využít ochozu kurtin k dobytí věží, byla ve stejné době velmi rozšířena ve Slezsku, Braniborsku a Pomořanech. S těmito oblastmi snad souvisí i další vyjímečnost, jíž je stavební technologie jak hradeb, tak i dalších veřejných staveb. Hradby v Nymburce byly vybudovány z ostře pálených, velice odolných cihel, které se však v charakteristické vazbě upatňovaly pouze na lících, zatímco jádro zdiva byla dusáno z drobné lomové opuky a kvalitní vápenné malty.

Nymburské opevnění představuje mimořádně důležitou součást našeho fondu středověkých fortifikačních staveb a dokladů tehdejší stavební kultury. Z reliktů městského opevnění je dochovaná část cihelné hradby  z několika věžemi za děkanským kostelem, rekonstruovaná architektem L.Lábnerem na počátku 20.století. Zeď přitom Lábner mylně doplnil cimbuřím, které zde ve skutečnosti nikdy nebylo.

Podle : Kol., Architektura gotická

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)