Jen torzo kostela s pěti gotickými okny se dnes vypíná nad obcí Kuklov

[ title]
V osadě Kuklov v Blanském lese - Netolicku jsou zbytky bývalého  konventu paulánů u kostela sv. Ondřeje.

Kuklov podle Johanna Venuta

Kdysi královského zboží Kuglveit se za sporů  mezi králem Václavem IV. a Panskou jednotou zmocnil Jindřich z Rožmberka (1395) a někdejší hrad pobořil. I když posléze získal statek od Václava IV. do trvalého vlastnictví, zůstal hrad neobnoven a události za husitských bouří způsobily, že spustl místní farní kostel sv. Ondřeje, doložený poprvé roku 1378.

Půdorys kláštera v kostelem

Podle pozdějších relací víme, že k jeho zkažení došlo již dlouho předtím, než "kacířství a bludové v zemi vznikly". Statek se nalézal na samém pokraji rožmberského panství, v sousedství majetku zlatokorunského kláštera. Zřejmě právě odlehlost místa upoutala kajícné poustevníky sv. Františka z Pauly, aby v Kuklově založili svůj první klášter v Čechách. Stalo se to zásluhou Petra a Oldřicha z Rožmberka, kteří zakládací listinou z 5.dubna 1495 povolili poustevníkům, pocházejícím z nepříliš vzdáleného hornorakouského Thalheimu, usadit se na "poušti v lesích nad Kugelwaitem".

Presbytář kostela

O průběhu stavebních pracích máme jen malou povědomost, odkazy krumlovských měšťanů však ukazují, že v této době již stál kostel, respektivě jeho část v níž se daly sloužit mše.

Podle pivovaru, který zde roku 1528 vystavěli Rožmberkové, a v němž se vařilo až do roku 1556 pivo, lze předpokládat, že komunita krátce po polovině 16.století zanikla. V době opuštění kláštera řeholníky, nebyla ještě stavba dokončena, pouze zachované klenební výběhy poukazují na zaklenutí ambitu a kapitulní síně patrně sklípkovými klenbami jednoduchého hvězdicového vzorce.

Portál kostela

Další zmínka o kláštěrním komplexu pochází pak až z roku 1639, kdy vyhořel dvůr a vzápětí došlo k jeho obnově. Po Bíle hoře několikrát pavláni, i když bezůspěšně vznášeli nároky na Kuklov. Kostel tehdy neměl ani klenbu, ani střechu, kláštěrní stavení však bylo ještě obyvatelné, protože se tu zachovalo celkem 18 oken.

Klášter, ležící při úpatí kopce, se dnes zachoval jen ve zřícenínách, jimž vevodí torzo nekdějšího konventního chrámu. Kostel vytváří prostor o dvou klenebních polích a paprsčitém závěru, jak prozrazuje rytmus vnějších opěráků. Na západě byl nepochybně provizorně uzavřen v místech triumfálního oblouku, za nímž mělo zřejmě následovat trojlodí započaté jen nepatrným úsekem na jižní straně.

Z kláštěrních budov se zachovaly prakticky jen obvodové zdi, ve vnějších fasádách velmi prosté, vnitřní členění vzniklo až zásluhou dodatečně vložených příček.

V roce 1965 zde natáčel historický film  "Údolí včel" režisér František Vláčil.


Podle : P.Sommer, Encyklopedie českých klášterů

 (lh,turistickélisty.cz, foto archiv)