Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci nechal postavit kastelán Pražského hradu

[ title]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně románský kostel ve vesnici Bukovec v okrese Domažlice, 17 km severně od Domažlic a 18 km jižně od Stříbra. Románský kostel v  Bukovci patřil do skupiny podélných jednolodních chrámových staveb s hranolovou věží předstupující před západní průčelí a se západní panskou tribunou.

Pohled z jihu

Pravděpodobně byl dílem řemeslníků z okruhu kladrubského kláštera, jak tomu nasvědčuje  technika zdiva oboustranně lícovaného  kvádry, kladenými do nestejně vysokých vrstev, jakou se vyznačoval monumentální klášterní chrám v Kladrubech, který byl vysvěcen až roku 1233 a kterou tehdy používali kladrubští stavitelé, poloha Bukovce v dosahu vlivu kláštera a rovněž pozůstatky původní kamenické a  kamenosochařské práce včetně plochých reliéfů a rytin do kamene.

Půdorys kostela

Je možné předpokládat, že to byl Mutina z Bukovce, kastelán na Pražském hradu, kdo si nechal postavit v Bukovci někdy v šedesátých nebo sedmdesátých letech 12. století vlastní kostel. Dal by tak patřičně najevo svou zbožnost, moc nad okolními pozemky a lidmi, ale zároveň by si zaopatřil svůj majetek pokud možno nezávisle na vůli panovníka. Jak se zdá, tribuna románského kostela v Bukovci byla upravena na způsob dřevěné pavlače. Vcházelo se na ni v úrovni její podlahy na západní straně dvěma průchody umístěnými blízko vedle sebe. Jeden je sklenut půlkruhově v prvním patře věže. Ten druhý měl pravoúhlý tvar, byl osazen v jižní části západního průčelí chrámové lodi, poblíž styku s věží, a navozuje hypotézu o zaniklém obydlí středověkého feudála vedle svatyně.

Interiér kostela

Podle výsledků archeologického výzkumu nelze vyloučit, že mířil na tribunu dokonce uvnitř takového obydlí, postaveného snad jen s  malým časovým odstupem dodatečně podél obou úseků průčelí při jihozápadním nároží lodi kostela, a  to s využitím zdiva o tloušťce 0,9 m a kolem 1 m oboustranně lícovaného kvádry  přinejmenším v přízemí.Věž prošla složitým stavebním vývojem. Ta dnešní je z větší části až gotickou rekonstrukcí románské věže, velmi štíhlé a vysoké nejméně 15,6 m (zřícené nebo zbourané kvůli poruchám statiky po požáru?). Předpokládáme, že vertikalita románské věže v Bukovci, z níž se dochovala nejlépe východní zeď s  podvojným oknem v  úrovni původní zvonice, byla dokonce o něco větší než u věže kostela v Svojšíně nebo ve Vroutku, což je v obou případech románské dílo velmi náročné po stavebně-konstruktivní i architektonické stránce.

Západní průčelí kostela

Románská svatyně v Bukovci se vyznačovala hlavním portálem pozoruhodným asi výtvarně, ikonograficky a poměrně velkými rozměry. Nasvědčuje tomu figurální plastika pocházející podle všeho z jeho nadpraží. Dnes existujeve dvou kusech kamene. Jednalo se o reliéfní pás o výšce 0,5 m a délce zhruba 2,2 m. V symetricky trojčetně uspořádaném výjevu trůnil uprostřed Kristus oslavovaný po obou stranách vodorovně letícím andělem. Určitá zkratkovitost v  podání figur, přispívající k monumentalitě zobrazení, je výrazem zjednodušení kamenosochařské práce. Dynamika vztahu mezi postavami a jejich expresivní gestikulace, výrazné nařasení pláště do záhybů kolem Kristova krku a na jeho ramenou nebo nadsazené měřítko rukou anděla napřažených směrem ke Kristu, to vše skýtá představu vzdálené inspirace raně středověkým byzantinizujícím uměním.


Podle : Kaigl Jan, Z výzkumu staveb a architektury středověkých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství
            Kol.,Umělecké památky Čech A/J,1.díl

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)