Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech je mistrovským dílem J.B.Santiniho

[ title]
Nejpozoruhodnějšího uměleckého rozkvětu se dočkal klášter v Kladrubech za vlády opata Maura Fintzguta, který byl zvolen v roce 1701. Výjimečným počinem tohoto opata byla přestavba klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. O projekt byli požádáni dva architekti, jejichž tvorba v tehdejší době nejlépe ukazovala moderní snahy a možnosti barokního stavitelství. Šlo o Kryštofa Dientzenhofera, představitele tzv. radikálního průnikového baroka v architektuře, a Jana Blažeje Santiniho - Aichela, tvůrce svébytného stylu, oblíbeného u starých mnišských řádů v Čechách i na Moravě. Opat Fintzgut zvolil projekt Santiniho - Aichela a podle něj byl klášterní kostel v letech 1711-1726 přestavěn ve formě barokní gotiky. Právě tato stavební varianta zvýraznila stáří kostela a jeho historickou a architektonickou důležitost v českém prostoru.

Západní průčelí kostela

Při realizaci svého plánu Santini - Aichel využil původní konstrukce románského trojlodí, a to jak v obvodovém zdivu, tak i v příčné lodi. Zachoval částečně i románské pilíře mezilodních arkád v chórové části. Původní trojboký závěr chrámu přestavěl na trojlistý a zkrácením hmoty trojlodí v západním průčelí posunul příčnou loď doprostřed podélné osy, a tak se obě části chrámu, chór i západní část, délkově vyrovnaly. Mohutná barokně gotická kopule nad křížením výškově nahradila dvě románské věže, které Santini strhnul.

Presbytář kostela

Exteriér chrámu s  opěráky a západní průčelí, které je zcela novostavbou, dodávají celku gotický charakter. Z barokně gotických rekonstrukcí středověkých klášterních kostelů se jedná o nejrozsáhlejší a nejnáročnější Santiniho dílo. Množství gotizujících článků a jejich expresívní seskupení nemá v barokní architektuře nikde obdoby. Vedle originálního řešení detailů zvládl Santini i celkovou hmotu chrámu a její začlenění do krajiny. Podle soudobých zpráv stála celá barokně gotická přestavby klášterního kostela v Kladrubech včetně vybavení zhruba 150 000 zlatých.

Klenba presbytáře

Nový rozvrh hmoty chrámu našel odezvu v interiéru. Valené klenby s výsečemi v trojlodí pokrývají hvězdicovité útvary, jejichž štuková žebra jsou mohutnější a plasticky náročnější než v jiné přestavbě Santiniho, v kostele v Sedlci. Kroužené klenby dosahují kompozičního vrcholu v trojlistém závěru kladrubského chrámu. Ostře lámaná a vzájemně se protínající se žebra doplňují žebra přesekávaná a jako celek působí velice dramaticky, přitom však kompaktně. Hra se světlem dotváří architektonickou a náboženskou jednotu interiéru chrámu.

Panna Marie na průčelí kostela

Zvuk barokních varhan, nástroje z dílny Jacoba Burkhardta, je pak dokladem akustické výjimečnosti chrámového interiéru. Chrámové zařízení, včetně hlavního oltáře, kazatelny, chórových lavic a skříně varhan bylo vytvořeno podle Santiniho návrhu v duchu gotického slohu a dokazuje, jaké komplexně umělecké dílo v Kladrubech vzniklo. Sochařská výzdoba hlavního oltáře a náhrobku zakladatele kláštera, knížete Vladislava I., je dílem mladšího současníka Matyáše Bernarda Brauna Řehoře Thényho.

Interiér kostela

Kromě českých umělců se v kladrubském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie, sv. Benedikta a sv. Wolfganga podíleli na výzdobě špičky tehdejšího výtvarného projevu, nejlepší a nejžádanější bavorští mistři vrcholného baroka, bratři Asamové. Cosmas Damian Asam vytvořil dvacet fresek v hlavní lodi roku 1726. Chórovou část zdobí osm scén s tematikou Te Deum laudamus (Tebe Bože chválíme), v západní části kostela je dvanáct fresek s tematikou Maria Vitae (Život Panny Marie) a v kopuli scéna Nanebevzetí Panny Marie uzavírá a korunuje celé Asamovo freskové dílo v Kladrubech.

Kopule kostela

Západní část kostela zdobí dva rokokové oltáře sochaře Jindřicha Webera, vytvořené ve 40. letech 18. stol. Jde o oltář Panny Marie s gotickou sochou Růžencové madony z počátku 15. stol. a o oltář sv. Josefa. Dva klasicistní oltáře sv. Scholastiky a sv. Maří Magdaleny, ozdobeny sochami z dílny Karla Legáta, jsou z 2. pol. 70. let 18. stol. Oltářní obraz sv. Maří Magdaleny (pochází ze 17. stol.) byl pravděpodobně vytvořen v okruhu umělců císaře Rudolfa II. Habsburského.

Podle webu NPÚ

(lh,turistickélisty.cz,foto NPÚ a archiv)