Po východní straně na místě staršího kostela ze 70. let 17. století v Rabštejně nad Střelou, na vysoké terase přístupné od severu po kameném schodišti stojí bývalý klášterní kostel Sedmibolestné Panny Marie. Kostel by postaven dle návrhu Anselma Luraga, věž byla postavena v roce 1769. Kostel je jednolodní, podélný, orientovaný k jihu, se čtvercovým presbytářem a se čtvercovou sakristií (bývalou kaplí) po jižní straně a s hranolovou věží v hlavním průčelí.
Věž byla pojata do stavby, vystupuje z líce zdiva mělkým rizalitem. Hlavní průčelí je tříosé, mírně konvexně vypjaté, nároží věže jsou zaoblena a členěna pilastry. V průčelí je nika se sochou Bolestné Panny Marie, průčelí je završeno po stranách věže atikou. V nikách jsou dvě sochy řádového světce a světice, boční fasády jsou členěny pilastry. Vysoká obdélélná okna jsou zakončena v horní části půlkruhově, kolem oken je jednoduché rámování.
Presbytář i loď jsou sklenuty plackami, oddělenými zdvojenými pásy. Stěny jsou členěny zdvojenými podloženými pilastry, zděná kruchta je podklenuta plackou, po stranách oratoře, podklenuté drobnými oválnými kupolemi. Sakristie je sklenuta valeně s hranatými výsečemi.
Vybavení kostela je jednotné, z doby po polovině 18. století. Hlavní oltář je portálový se současným obrazem, sochami sv. Augustina a řádového světce po stranách a sochou sv. Barbory mezi andílky v nástavci. V koutech při triumfálním oblouku jsou dva protějškové tabulové boční oltáře se současnými obrazy sv. Jana Nepomuckého a Krista uzdravujícího sv. Peregrina. V nástavcích jsou obrázky Smrt sv. Juliány a Sv. Anna Samotřetí. V lodi jsou dva protějškové boční oltáře sv. Martina a Panny Marie, oltáře jsou tabulové se současnými obrazy, soškami andílků a novými sochami Piety a Nejsvětějšího srdce Páně. Kazatelna má sošky evangelistů a andílků na řečništi a na zábradlí schůdků. Varhany jsou s rokajovými řezbami. V presbytáři je obraz Panny Marie z roku 1657, malovaný na dřevě, sign.„CIR", kopie podle A. Durera z r. 1512. Křtitelnice s dřevořezbami pochází z 1. poloviny 18. století. V lodi jsou dva kamenné znakové náhrobníky: Buška Calty z roku 1433 a Šebestiána ml. z Ortenberka z roku 1483.
Věž kostela
Věž byla pojata do stavby, vystupuje z líce zdiva mělkým rizalitem. Hlavní průčelí je tříosé, mírně konvexně vypjaté, nároží věže jsou zaoblena a členěna pilastry. V průčelí je nika se sochou Bolestné Panny Marie, průčelí je završeno po stranách věže atikou. V nikách jsou dvě sochy řádového světce a světice, boční fasády jsou členěny pilastry. Vysoká obdélélná okna jsou zakončena v horní části půlkruhově, kolem oken je jednoduché rámování.
Půdorys kostela s klášterem
Presbytář i loď jsou sklenuty plackami, oddělenými zdvojenými pásy. Stěny jsou členěny zdvojenými podloženými pilastry, zděná kruchta je podklenuta plackou, po stranách oratoře, podklenuté drobnými oválnými kupolemi. Sakristie je sklenuta valeně s hranatými výsečemi.
Interiér kostela
Vybavení kostela je jednotné, z doby po polovině 18. století. Hlavní oltář je portálový se současným obrazem, sochami sv. Augustina a řádového světce po stranách a sochou sv. Barbory mezi andílky v nástavci. V koutech při triumfálním oblouku jsou dva protějškové tabulové boční oltáře se současnými obrazy sv. Jana Nepomuckého a Krista uzdravujícího sv. Peregrina. V nástavcích jsou obrázky Smrt sv. Juliány a Sv. Anna Samotřetí. V lodi jsou dva protějškové boční oltáře sv. Martina a Panny Marie, oltáře jsou tabulové se současnými obrazy, soškami andílků a novými sochami Piety a Nejsvětějšího srdce Páně. Kazatelna má sošky evangelistů a andílků na řečništi a na zábradlí schůdků. Varhany jsou s rokajovými řezbami. V presbytáři je obraz Panny Marie z roku 1657, malovaný na dřevě, sign.„CIR", kopie podle A. Durera z r. 1512. Křtitelnice s dřevořezbami pochází z 1. poloviny 18. století. V lodi jsou dva kamenné znakové náhrobníky: Buška Calty z roku 1433 a Šebestiána ml. z Ortenberka z roku 1483.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š, 3.svazek
(l
h,turistickelisty.cz,foto archiv)
