Kostel sv. Bartoloměje v Plzni má nejvyšší věž v Čechách

[ title]
Kostel sv. Bartoloměje svojí monumentalitou dominuje prostoru našeho největšího mimopražského náměstí, nejvyšší věží (102,26 m) ovládá panorama města i širokého okolí. Absolutními půdorysnými rozměry představuje největší městský kostel z doby vrcholné a pozdní gotiky. Stavba kostela byla zahájena ve 13. století.

Interiér kostela

Dnešní presbyterium bylo postaveno v polovině 14.století. Roku 1400 byly postaveny oba boční portály. Ve 3. čtvrtině 15. století vznikly hvězdicové klenby trojlodí, válcové pilíře a kružby rozšířených oken.

Klenba Šternberské kaple

Kaple Šternberská a jižní předsíň byly připojeny v letech 1510 – 27. Kolem roku 1880 kostel upraven podle návrhu arch. Josefa Mockera (regotizace). Další úpravy byly v letech 1914-20 realizovány Kamilem Hilbertem.

Půdorys kostela

Nejstarší částí kostela je presbytář z doby kolem poloviny 14. století; klenba a okenní kružby asi pozdější; po změně plánu přistavěno trojlodí zaklenuté v 15. století; pozdně gotická asi také SZ věž; v 15. století asi přistavěna sakristie s klenotnicí; z počátku 16. století asi předsíně a Šternberská kaple. Podle provedené dendrochronologické analýzy dřevěných prvků z krovů byl krov nad presbytářem i nad hlavní lodí postaven po požáru v roce 1525; krov nad západním pultem z doby kolem roku 1650. JZ věž nebyla nikdy dostavěna; barokní může být krov nad klenotnicí; v roce 1835 vyhořela věž; její oprava provedena v roce 1838 (cihlami obloženy vnitřní stěny, nové schodiště a krov); krovy nad postranními loděmi asi z konce 19. století; v letech 1879 – 1883 provedeny úpravy podle návrhu J. Mockera; oprava Šternberské kaple a další úpravy realizovány Kamilem Hilbertem v letech 1914 - 1920.

Klenba kostela

Velké síňové trojlodí s vysokou štíhlou věží při severní straně západního průčelí a nižším kněžištěm na východě, k jehož jižnímu boku a zároveň k východnímu čelu boční lodi je přistavěna nižší Šternberská kaple čtvercového půdorysu s okoseným nárožím. Na severní straně kněžiště s ní souměrně umístěna sakristie a nad ní klenotnice. Vysoká okna trojlodí mají vyžlabená ostění a složité plaménkové kružby. Závěr prostupují vysoká okna s bohatě profilovaným ostěním a přesnými čtyřlistými kružbami. Ve Šternberské kapli tři lomená trojdílná okna s profilovaným ostěním a plaménkovou kružbou.

Madona na oltáři

Hlavní západní průčelí je vertikálně rozčleněno dvěma opěrnými pilíři a sevřeno v nároží rovněž dvěma pilíři, ale na koso postavenými. Horizontální členění se děje profilovanými římsami, obíhajícími kostelní stěnu. Hlavní portál s bohatě profilovaným hruškovitým ostěním má archivoltu zdobenou kraby. Nad ním je vysoké šestidílné okno s bohatou kružbou. Okna bočních os jsou rovněž lomená s jednoduchou kružbou. Věž člení římsy do 8 horizontálních pásů se střílnovými okny a lomeným větším oknem a hodinami v posledním patře. Věž ukončena ochozem a vysokým jehlancem. Obě boční průčelí trojlodí jsou členěna opěráky, římsami a obrovskými okny s bohatou kružbou. K jižnímu průčelí je přistavěna trojboká předsíň s dvojicí bohatě profilovaných portálů zaklenutých oslím hřbetem s kraby a s křížovou kyticí ve vrcholu.

Šternberská kaple z exteriéru

Šternberská kaple má na vnějšku odstupněné opěráky s fiálami, vimperky a kraby, které vyrůstají z přízemního panelového pásu. Presbytář je vně pročleněn odstupňovanými opěráky a vertikálami vysokých oken.

Vstupní portál

Neslohová předsíň severního průčelí kryje krásný lomený portál s bohatě profilovaným ostěním s konsolami a baldachýny, maskami na konsolách nadpražní římsy a pásem krabů na archivoltě.

Podle webu NPÚ

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Vydejte se za Kašpárky do Prachatic!

Vydejte se za Kašpárky do Prachatic!

20.5.2018 18:00:00

Kašpárek, či také Pimprle, příbuzný německého Hanswursta, anglického Punche, italského Pulcinelly a především vídeňského Kasperla, nesměl chybět od poloviny 19. století téměř v žádné loutkové hře...