Typická dominanta města Příbram kostel sv. Jakuba Většího (někdy uváděný jako kostel sv. Jakuba Staršího) je patrně nejstarší městskou architektonickou památkou.Původně gotická stavba snad z první poloviny 13. století byla několikrát přestavována. Kostel plnil kromě svého duchovního poslání také obrannou funkci. Okolo kostela se nacházel hřbitov, který byl zrušen v roce 1784. Ohradní zeď hřbitova (její zbytky se našly při nedávné rekonstrukci náměstí, zbořená v roce 1835) společně s kostelní věží s dřevěnou nebo hrázděnou nástavbou částečně nahrazovaly chybějící městský hradební systém. Kostel stál na výrazné výšině, která dnes není patrná vzhledem k pozdějším stavebním úpravám náměstí. Těsně kolem ohradní zdi stály nejstarší dřevěné i kamennné městské domy.


Ve věži kostela jsou dodnes částečně zazděné střílny z 15. - 16. století a "tajná kobka", ve které byly uloženy cennosti a důležité dokumenty města. Původní středověký interiér byl zničen pravděpodobně za husitských válek. Křížová klenba nad schodištěm věže pochází z období renesance. Věž byla značně poškozena v roce 1761 po zásahu bleskem. V 18. století byl kostel barokně přestavěn, plochý strop v lodi byl nahrazen valenou klenbou s výsečemi.


Hlavní mramorový oltář z roku 1750 od Josefa Lauermanna pochází ze zrušeného kláštera v Mariánské Týnici, do Příbrami byl přenesen v roce 1795. S ohledem na jeho výšku byl zapuštěn základem do původní gotické krypty. Vstup do podzemní krypty s rakvemi významných měšťanů je právě před hlavním oltářem.


Z Týnice pocházejí také dva další boční oltáře se sochami světců (sv. Jana Nepomuckého a 14 svatých pomocníků) a kazatelna.

K nejcennějším památkám patří dvě krásné polychromované dřevořezby na hlavním oltáři od význačného sochaře pozdního baroka Ignáce Františka Platzera. Dřevořezby představují rodiče Panny Marie.Zvlášť hodnotná je původní a nedávno restaurovaná cínová křtitelnice z roku 1511. Z vnější strany zdobí kostelní věž raně barokní morový sloup se sochou sv. Jakuba (stával původně před vchodem na bývalý hřbitov) a socha sv. Jana Nepomuckého (stávala původně před starou městskou rychtou).


Současná podoba kostela je z roku 1869. Věž získala současnou podobu se čtyřmi postranními novogotickými věžičkami, původní šindelová krytina byla nahrazena břidlicí. Věžní hodiny mají od roku 1842, kdy je opravoval pražský hodinář Balke, zajímavost: hodiny ukazuje velká ručička, minuty malá.

Kostel zaznamenal další úpravy v letech 1923, 1971 a 1997. V roce 2012 získal v souvislosti s rekonstrukcí náměstí nový nátěr, nové jižní schodiště a byly odstraněny okolní přerostlé lípy narušující statiku kostela.Kostel sv. Jakuba Většího je svědkem historie města Příbram od jeho počátků až do současnosti a zasluhuje si mezi příbramskými památkami mimořádnou pozornost.