Kostel sv.Jiljí v Uhlířských Janovicích stojí uprostřed městečka, za východní stranou náměstí, na mírné vyvýšenině nad soutokem potoků. Středně velký gotický kostel s polygonálním presbytářem a severní sakristií do sebe zahrnul část zdiva lodi ze staršího,romámnského kostela. Kostel se dochoval v puristické úpravě z let 1908-1909, kterou prozradí odhalené kamenné zdivo na vnějšku kostela i novogotická hrotitá okna presbytáře a jihovýchodní strany lodi. Pseudoslohové jsou také portály uprostřed jižní strany a na západní straně lodi v jihozápadním koutě.


Kostel má přibližně čtvercovou loď, která je osvětlovaná ještě širokými okny s půlkruhovými záklenky na podélných stěnách. Západní průčelí vrcholí trojúhelníkovým štítem z poslední puristické obnovy. Kostel nemá věž, pouze nad střechou lodi vyčnívá sanktusníková věžička. Presbytář je klenut dvěma poli gotické žebrové klenby, sakristie má valenou klenbu. V presbytáři jsou dochované pozoruhodné gotické nástěnné malby, na jižní straně, respektivně v její východní části je náročněji pojednaná nika bez sedátka, patrně Boží hrob. V interiéru se dochovaly zbytky barokního mobiliáře, varhanní kruchta na západní straně je novogotická.


Románské jádro lodi lze datovat jen rámcově, vyjma románského kruhového okénka chybí architektonické články. Kostel mohl vzniknout někdy v druhé polovině 12.století či na počátku 13.století. Někdy v polovině 14.století  došlo k výstavbě nového kostela, který do sebe pojal západní a severní zeď románské stavby.


K této fázi náleží polygonálně ukončený presbytář i severní sakristie, přístupná z presbytáře později upraveným portálem. V devadesátých letech 14.století byl interiér kostela vyzdoben nástěnnými malbami, z nichž se dochovaly zejména pašijové scény christologického cyklu. Pozoruhodná je rovněž heraldická výzdoba dokládající úzký vztah rodu Šternberků k této stavbě.


Stěny jsou rozděleny ve třech vodorovných pruzích v obdélná pole, na severní straně presbytáře zahlédnete Večeři Páně, Zajetí, Bičování a Korunování Krista trním, Ukládání do hrobu, Vstup do Předpeklí, Zmrtvýchvstání. Dále fresky zobrazují Krista nesoucího kříž, Nanebevstoupení Páně a Seslání sv. Ducha. Východní stěnu zdobí král David a na jižní straně jsou postavy sv. Petra a Pavla. Na klenbě lze rozeznat šternberský znak a nebeská tělesa. Hlavní oltář rokokový, rámový, kazatelna klasicistní, dva obrazy sv. Jana Nepomuckého a Smrti sv. Josefa z 1. pol. 19. stol.