První zmínku o vesnici Prostiboři nacházíme v zakládací listině kladrubského kláštera (1115). Vznik vesnice spadá do 1. poloviny 11. století, kdy slovanské osídlení postupovalo z vnitřních Čech podél západočeských řek a podél dálkové cesty z Prahy do Bavor.
Kostel sv.Mikuláše je zmiňován k roku 1356 jako farní. Gotická stavba byla v lodi zbarokizována a věž přistavěna v letech 1753 – 56. Kostel je jednolodní, obdélný s polygonálně uzavřeným presbytářem k němuž přiléhá na severní straně věž, v níž je sakristie. Loď je sklenuta valeně s lunetami, spočívajících na seskupených pilastrech.
Hlavní oltář je barokní za začátku 18.století, portálový, sloupový se dvěma sochami sv.Václava a Josefa od Jana Brokofa z roku 1692. V dlažbě kněžiště heraldický pískovcový náhrobník Renáty z Opršdorfu (+1770), další v dlažbě lodi. Patronátní lavice nese znak Perglárů a Cedviců (okolo 1750). Zvon z roku 1551 má český nápis.
Kostel sv. Mikuláše se nachází na západní straně návsi, obklopený ze všech stran bývalým hřbitovem. Plocha bývalého hřbitova je po obvodu vymezena kamennou zdí. Jihovýchodně od kostela mimo bývalý hřbitov je situována zděná kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18.století.
.JPG)
U kostela nachází žulový smírčí kříž. Hrubě opracovaný žulový kříž obroušený erozí a v levém rameni poškozený. Podle pověsti připomíná událost, kdy dívka lehkomyslně slíbila v hospodě, že přinese věnec z čerstvého hrobu, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela.
Pohled od východu
Kostel sv.Mikuláše je zmiňován k roku 1356 jako farní. Gotická stavba byla v lodi zbarokizována a věž přistavěna v letech 1753 – 56. Kostel je jednolodní, obdélný s polygonálně uzavřeným presbytářem k němuž přiléhá na severní straně věž, v níž je sakristie. Loď je sklenuta valeně s lunetami, spočívajících na seskupených pilastrech.
Půdorys kostela
Hlavní oltář je barokní za začátku 18.století, portálový, sloupový se dvěma sochami sv.Václava a Josefa od Jana Brokofa z roku 1692. V dlažbě kněžiště heraldický pískovcový náhrobník Renáty z Opršdorfu (+1770), další v dlažbě lodi. Patronátní lavice nese znak Perglárů a Cedviců (okolo 1750). Zvon z roku 1551 má český nápis.
Interiér kostela
Kostel sv. Mikuláše se nachází na západní straně návsi, obklopený ze všech stran bývalým hřbitovem. Plocha bývalého hřbitova je po obvodu vymezena kamennou zdí. Jihovýchodně od kostela mimo bývalý hřbitov je situována zděná kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18.století.
Žulový smírčí kříž
U kostela nachází žulový smírčí kříž. Hrubě opracovaný žulový kříž obroušený erozí a v levém rameni poškozený. Podle pověsti připomíná událost, kdy dívka lehkomyslně slíbila v hospodě, že přinese věnec z čerstvého hrobu, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š, 3.díl
Kamper Jaroslav,Wirth Zdeněk, Soupis památek v politickém okresu stříbrském
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
