Kostel sv. Václava je architektonickou perlou Hrusic

[ title]
Nejvýznamnější hrusickou kulturní a architektonickou památkou je bývalý farní kostel sv. Václava. V předlouhé historii hrusické farnosti nalezneme první zmínku o sakrální stavbě před rokem 1200. Pole a tesy u Lensedel se i s kaplí sv. Vojtěcha připomínají jako majetek ostrovského kláštera. V první polovině Xlll.století zde byl vystavěn kostel zasvěcený sv. Václavu. Ve XIV. století je již zmiňován jako kostel farní, ke kterému mají tzv. podací právo páni z Dubé, sídlící na hradě Zlenice u řeky Sázavy. V roce 1466 byl kostel i s farností přičleněn k panství Komorní Hrádek.

Kostel sv. Václava od východu

V XVI. století byl samotný kostel přesvěcen sv. Mikuláši. V roce 1624 již není hrusická farnost zmiňována jako samostatná, nýbrž je dána i s farním kostelem pod správu sousední farnosti mnichovické. Když byla v roce 1785 hrusická farnost opět povýšena na tzv. lokálii, byl farní kostel zasvěcen patronu české země sv. Václavu. Jako farní sloužil kostel sv. Václava méně i lež sto let od roku 1856 až do roku 1953. Architektonicky se jedná o původně románský kostel zakončený typickou apsidou. V druhé polovině XVI. století byly provedeny vnitřní stavební úpravy: zvýšení podlah, nahrazení původních románských a gotických oken současnými a náhrada dřevěného stropu klenbou. Později byly prováděny ještě drobné barokní úpravy.

Půdorys kostela

Zdaleka nejcennější součástí kostela sv. Václava je románský ústupkový portál se sloupy a rustikální dekorativní výzdobou archivolty a figurální výzdobou tympanonu. Tento portál v severní stěně kostela byl pravděpodobně zazděn v XVI. století v souvislosti se stavebními úpravami, neboť bylo nutné posílit severní stěnu ve vztahu k zaklenutí stropu. Objeven byl náhodně, když 9. 6. 1853 při silné bouřce uhodil blesk do kostelní věže a severní stěna kostela praskla.

Románský portál

Celý portál byl vytesán z červeného pískovce a je dílem mnichů z kláštera sv. Prokopa v Sázavě (na portále je umístěn i rodový znak opata Reginharda). Postavy zřejmě představují buď sv. Cyrila a Metoděje, nebo sv. Václava a sv. Vojtěcha.

Tympanon portálu

Ve vnitřním zařízení dominuje hlavní barokní oltář z druhé třetiny XVIII. století. V kostele byl umístěn v roce 1789. Pochází buď z kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze nebo ze staroměstského pražského kostela sv. Michala. Je opatřen sochami Panny Marie, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. V roce 1809 byla na vrchol oltáře umístěna socha sv. Václava. Velký obraz téhož světce pochází z roku 1619. Původně byl umístěn na starém hlavním oltáři. Boční oltáře jsou pseudorománské stejně jako kazatelna, vše bylo instalováno v roce 1898. Obrazy Křížové cesty namaloval v roce 1897 prof. Florian Mašek z Prahy. Jejich umělecké rámy vyhotovil truhlářský mistr J. Kulhánek z nedalekých Lensedel. Varhany postavil varhanář E. Š. Petr a pocházejí z roku 1902. V kostelní věži jsou umístěny dva zvony. Do první světové války zde byly umístěny tři. Největší z nich neznámého původu byl přelit v r. 1866 K.BelImannem a během prvního světového válečného konfliktu byl rekvírován pro armádní potřeby. Prostřední zvon pochází z roku 1579 a byl zhotoven zvonařem Brikcím z Cimperka na Novém Městě Pražském.Nejmenší zvon je nejstarší, jeho vznik je datován do XV. století. Za masivní kostelní zdí býval v minulosti původní hrusický hřbitov, který sloužil pro celou zdejší farnost - obce Hrusice, Mirošovice , Senohraby, Lensedly, Turkovice, Třemblaty, ještě dříve i pro zaniklou obec Hláska a hrady Zlenice, Ježov a Lipka. V roce 1412 zde byl například pochován Ondřej starší z Dube, pán na Zlenicích.

Interiér kostela

V roce 1994 bylo instalováno obecním úřadem osvětlení celé sakrální stavby, čímž se ještě zvýraznila její dominantnost. V roce 1995 byly v kostelní věži péčí farního a obecního úřadu instalovány elektrické zvony a do vstupního prostoru byla zasazena ozdobná mříž tak, aby si mohli návštěvníci prohlédnout interiér celé stavby.

Pomník padlým vojákům z první světové války

V blízkosti kostelní zdi vlevo od vchodu stojí pomník padlým vojákům z první světové války. Jsou na něm vyryta jména hrusických a turkovických mužů, kteří svůj život položili na bojištích světového válečného konfliktu v letech 1914-1918. Autorem díla z pískovcového kamene je kamenosochař Pánek z nedalekých Říčan. Pomník byl slavnostně odhalen dne 21. října 1921, ozdobnou mříž kolem něj. zhotovil hrusický občan A. Strnad.

Podle webu obce Hrusice

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Vydejte se za Kašpárky do Prachatic!

Vydejte se za Kašpárky do Prachatic!

20.5.2018 18:00:00

Kašpárek, či také Pimprle, příbuzný německého Hanswursta, anglického Punche, italského Pulcinelly a především vídeňského Kasperla, nesměl chybět od poloviny 19. století téměř v žádné loutkové hře...