Kostel byl postaven v letech 1134 - 1139 pravděpodobně za účasti sázavské stavební hutě. V románské podobě s dochovala loď obdélného půdorysu s polokruhově zaklenutými okénky a stejně zaklenutým severním vstupním portálem a vysoká hranolová věž u západního průčelí. Věž, vysoká 18m se na všechny čtyři strany ve třech patrech otevírá sdruženými románskými okny se sloupy.
Plochostropá loď obsahuje v západní části panskou tribunu, podklenutou dvěma poli křížové klenby do pasů na střední pilíř. Přízemí věže osvětlené malým střílnovým okénkem má původní valenou klenbu. Pod střechou se nachází řada dřevěných konzol, které zřejmě nesly vysazené dřevěné patro s možnou obrannou funkcí.
Raně gotický presbytář vznikl přestavbou staršího románského presbytáře v letech 1226–1236. V presbytáři se nachází gotický sanktuář. Na epištolní straně je výklenek (sedile) určený pro duchovenstvo. Dřevěná kazatelna s obrazy sv. evangelistů, Marka, Matouše, Lukáše a Jana. Hlavní portálový oltář je barokní práce z 18. století, zasvěcený sv. Václavovi. Na oltáři obraz „Hold českých patronů Svaté rodině“, nahoře s dřevěnou sochou svatého Václava. Oltář byl kostelu darován v 19. století Tereziánským řádem zchudlých šlechtičen z chrámu sv. Víta v Praze. Postranní oltáře Panny Marie Lurdské a Srdce Páně, kde v dolní části jsou ostatky svatých.
Půdorys kostela
Plochostropá loď obsahuje v západní části panskou tribunu, podklenutou dvěma poli křížové klenby do pasů na střední pilíř. Přízemí věže osvětlené malým střílnovým okénkem má původní valenou klenbu. Pod střechou se nachází řada dřevěných konzol, které zřejmě nesly vysazené dřevěné patro s možnou obrannou funkcí.
Gotický portál
Raně gotický presbytář vznikl přestavbou staršího románského presbytáře v letech 1226–1236. V presbytáři se nachází gotický sanktuář. Na epištolní straně je výklenek (sedile) určený pro duchovenstvo. Dřevěná kazatelna s obrazy sv. evangelistů, Marka, Matouše, Lukáše a Jana. Hlavní portálový oltář je barokní práce z 18. století, zasvěcený sv. Václavovi. Na oltáři obraz „Hold českých patronů Svaté rodině“, nahoře s dřevěnou sochou svatého Václava. Oltář byl kostelu darován v 19. století Tereziánským řádem zchudlých šlechtičen z chrámu sv. Víta v Praze. Postranní oltáře Panny Marie Lurdské a Srdce Páně, kde v dolní části jsou ostatky svatých.
Podle : Kol., Architektura románská
Kol., Umělecké památky Čech A/J,první svazek
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
