Kostel sv.Václava v Nehvizdech má románský původ

Farní kostel sv. Václava v Nehvizdech v okese Praha - východ je prvně připomínán v roce 1350, ale jeho existence je o řadu desetiletí starší. Nasvědčují tomu některé dosud patrné architektonické prvky a sloup s dříkem kruhového průřezu a románskou hlavicí, nacházející se v dnes nepřístupné v kryptě.


Jednolodní, raně gotický kostel s východo-západní orientací, byl zbudován při severním okraji náměstí a do roku 1874 existoval kolem kostela hřbitov. K obdélné plochostropé lodi, kryté sedlovou střechou, na východní straně přiléhá presbytář s polygonálním závěrem, zaklenutý žebrovou klenbou.


Na straně západní k lodi přiléhá štíhlá hranolová věž, krytá jehlancovou střechou zakončenou makovicí s křížem. V podřímsí věže je na východní stranu osazeno jedno a do ostatních třech stran po dvojici sdružených okének, zakončených mírně lomeným obloukem. Dodnes je vně i uvnitř kostela patrná převaha gotických prvků. Loď kostela je plochostropá, presbyterium je zaklenuto křížovou žebrovou klenbou sbíhající do konzol s figurálními motivy.


Při jižní straně lodi kostela se nachází v roce 1546 postavená renesanční hranolová zvonice, krytá jehlancovou střechou zakončenou makovicí s křížem, s barokním patrem dostavěným před rokem 1773. Pochozí přízemí, na vnějších stěnách zdobené sgrafitovou výzdobou, je zastropeno hřebínkovou klenbou.


V jižní stěně je vstupní půlkruhové ostění, do bočních stran je přízemí otevřeno půlkruhově zaklenutými arkádami, jimiž se vstupovalo na hřbitov.


Zvonicí se prochází do mladší předsíně spojující ji se vstupem do kostela. Původní dřevěné patro zaniklo nejspíše ve 30leté válce a do prostoru se zvony se vstupovalo po dřevěném schodišti z východní strany, jak nasvědčuje nad arkádou dnes zazděné renesanční ostění. V roce 2005 byl ve zvonici zavěšen nový zvon.