Kostel sv. Václava ve Stráži u Tachova je románského původu

[ title]
Uprostřed náměstí ve Stráži stojí kostel sv. Václava, jehož nejstarší části jsou románského původu. V roce 1991 byl v boční zdi lodi nalezen hrubě opracovaný románský portál s hladkým tympanonem. Tento objev potvrdil existenci kostela sv. Václava i osady Stráž již v první polovině 13. století. Kostel prošel v minulosti spoustou přestaveb. První zásadní přestavba se uskutečnila v období vrcholné gotiky, další následovala v roce 1609 za zástavní majitelky Kryzeldy ze Švamberka. Další přestavby v první polovině 18. století a po velkém požáru po roce 1876 již kostel výrazně nepoznamenaly. Poslední výraznou opravou prošel kostel na přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy byly ve vnější zdi lodi objeveny 2 staré kamenné portály. Vybavení interiérů kostela pochází většinou z počátku minulého století.

Západní průčelí kostela

Orientované podélné jednolodí s užším trojboce ukončeným presbytářem, k němuž na severu přiléhá hranolová věž a na východě nízká polygonem uzavřená sakristie. Do koutu mezi severní stěnu presbytáře a východní zeď věže vložený pravoúhlý schodišťový přístavek do 1. a 2. patra věže. Střechy sedlové a valbové s pultovými vikýři, na věži jehlancová helma, nad presbytářem sanktusník. Průčelí lodi s lehce předsazeným soklem, s profilovanou korunní římsou a lisénami, členícími boční stěny lodi na 3 pole.

Gotický portál

Široká okna mají půlkruhové záklenky, v šambránách s klenáky. Západní průčelí ukončuje pilastry členěný štít s trojúhelným tympanonem ve vrcholu a mělkou nikou se sochou světce (sv. Marek?), jeho křídla ukončují pilíře s kamennými koulemi. Hlavní portál v západním průčelí s půlkruhovou archivoltou má kamenné ostění, ukončuje jej na konsolách ležící římsa s rozlomeným segmentovým frontonem, do něhož je vložena nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Severní a jižní boční portál lodi řešeny obdobně, jednodušší, bez frontonu. Vlevo od jižního bočního portálu lodi je původní románský portál s parabolickým záklenkem, ostění vyskládané ze žulových kvádrů, v tympanonu zbytek původní malby (Kristus), zazděný.

Románský portál

Po pravé straně jižního vstupu analyticky přiznaný gotický zazděný portál, vysoký s hrotitým záklenkem, s profilovaným ostěním. Presbytář hladce omítaný s jednoduchými opěrnými pilíři, sakristii člení nárožní lisény, okna mají segmentové záklenky. V JZ zdi závěru naznačeno zazděné okno s hrotitým záklenkem. Pětipatrová věž má v nárožích lisény s pravoúhle zalamovaným vnitřním okrajem, patra oddělují kordonové římsy. Ve spodních třech patrech věže okna střílnová (v 1. patře na severní straně kamenné ostění okénka s letopočtem 1609), ve 4. patře vysoká okna s půlkruhovým záklenkem, v posledním pak okna potrojná sdružená.

Interiér kostela

Sakristie se sedlovou střechou s předsazeným soklem a korunní římsou, na SV straně pravoúhlý portál s ušima, dveře barokní s kosočtverečně kladenými prkny; na ostatních stěnách na výšku obdélné okno se segmentovým záklenkem. Interiér – loď člení svazkové pilastry s římsovými hlavicemi, nesoucí úseky kladí a dvojice pasů, dělících klenbu ve 3 pole, sklenutá pruskými klenbami s malovanými kvadrilobovými zrcadly. Do JZ a SZ rohu vestavěno točité schodiště. V západní třetině lodi vestavěna kruchta na jediném oblouku vyrůstajícím z masivních přízedních pilířů, je podklenuta valenou klebnou s lunetami, ve středu je vloženo zrcadlo. Poprsník má dřevěné kuželky a je mírně vypnut, přístup na kruchtu je po 2 symetrických schodištích. Ústupkový vítězný oblouk má stlačenou archivoltu a otvírá se do presbytáře, členěného stejně jako loď, je sklenut valenou klenbou a nad závěrem klášterní klenbou. V SV stěně závěru sanktuář s vyřezávanými dvířky (19. stol.).

Pohled od východu

Prostor sakristie, přístupný kamenným obdélným portálem s lištou je zaklenut valenou klenbou s lunetami a osvětlen 3 segmentovými okny. Přízemí věže dříve sloužilo jako sakristie, je zaklenuto valenou klenbou se 2 styčnými trojúhelnými výsečemi, v patrech trámové stropy (1. patro sloužilo v minulosti jako oratoř), ve 4. patře věže zvonová stolice se 3 zvony (16. století, 1842, 1883).

První zprávy o Stráži máme až z roku 1331, kdy se uvádí už jako městečko. Kostel se tu připomíná v roce 1384. Nejstarším dochovaným prvkem je zazděný portál odkrytý při poslední opravě po levé straně stávajícího jižního vchodu lodi. Má ještě zcela románský charakter a lze ho zařadit rámcově na přelom 12. a 13. století. Pravděpodobně ve 2. polovině 14. století byl postavený nový presbytář. Podle opěráků je možno se domnívat, že byl zaklenutý. Z jeho původních prvků analyticky odkrytá část JV okna. Ve stejné době mohlo dojít i k rozšíření a prodloužení lodi; do 14.století patří dnes zazděný jižní portál lodi. Blíže neurčené opravy řadí literatura do roku 1400.

Výstavbu věže zřejmě datuje letopočet 1609 vysekaný na překladu okénka 1. patra. Zda tu již dříve existovala věž nebo sakristie nelze říci. Renesanční zdivo věže dosahuje asi až k poslednímu podlaží; původní klenba přízemí a okna přízemí až 4. patra. Věž nebyla komunikačně propojená s podkrovím presbytáře, tudíž musíme předpokládat už v této době nějaký vnější schodišťový přístavek do jejího 1. patra (stávající asi pozdější viz. dále). Stáří stropu nad 1. až 3. patrem není jasné. Barokní přestavba proběhla podle zjištění PhDr. Ryšavého ve dvou etapách (první v letech 1720-22 a druhá v 1. polovině 40. let 18. století). V účtech je doložený stavitel Möhner. Zahrnovala provedení nového stropu v lodi a presbytáři, vyzdvižení západního štítu lodi (až po postavení krovu – viz. jeho otisky), postavení kruchty, prolomení nových portálů a oken, vyzdění korunních říms a úpravu fasád. V 1. patře věže asi byla zřízena oratoř. Barokní je také sakristie; soudobá klenba, portály a okna. Podle údajů literatury proběhly nějaké úpravy v roce 1781.

Požár městečka v roce 1876 se nevyhnul ani kostelu. Shořely krovy a stropy. Oprava proběhla v následujících dvou letech. Byly vztyčeny nové krovy, v lodi a presbytáři provedena dřevěná klenba a zřejmě také vyzděný štít nad vítězným obloukem. Až tehdy možná vyzděno 5. patro věže, postavený krov a zvonová stolice; upraveny fasády věže. Místnost v 5. patře byla upravena i k případnému obývání. V roce 1906 interiéry vymalované (viz. nápis nad vítězným obloukem). Při opravě střechy věže někdy mezi léty 1967-74 odstraněny vikýře. Ve 2. polovině 20. století provedeno ještě několik dílčích zásahů – probouraný vstup ze 3. patra věže do půdy, nový strop nad 4. patrem věže a odstraněný strop a příčka v posledním podlaží věže.


Podle : webu NPÚ
            Kol.,Umělecké památky Čech P/Š, 3.díl

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)