Barokní farní kostel sv. Vavřince v Žebráku byl přestavěn v roce 1780. Kostel je jednolodní obdélná stavba s obdélným presbytáře zkosenými rohy a věží nad západním průčelím. Průčelí je členěno bosovanými lizénovými rámci, portálem a oknem, ukončeno podobně členěným štítem s věží uprostřed. Stěny uvnitř jsou členěny pilastry, pesbytář je sklenut plackou, sakristie valenou klenbou s lunetami. Loď kostela je sklenuta třemi plackami, pod poslední je umístěna kruchta.
Hlavní otář je barokní Panny Marie sloupový, s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Oltář je z roku 1730 a byl sem přenesen z kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Součástí oltáře je obraz sv. Vavřince, který pochází z roku 1736 a jeho autorem je František Leichtenreiter.
Na severní straně lodi je oltář N.Srdce Páně od Ignáce Raaba. Kazatelna je barokní z roku 1725 s reliéfní a figurální výzdobou. Renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610. Varhany jsou rokokové, lavice jsou barokní. Pozdně gotický reliéf Oplakávání Krista je z roku 1510 je od Mistra Oplakávání ze Žebráku je v Národní galerii v Praze.
Kostel od východu
Hlavní otář je barokní Panny Marie sloupový, s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Oltář je z roku 1730 a byl sem přenesen z kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Součástí oltáře je obraz sv. Vavřince, který pochází z roku 1736 a jeho autorem je František Leichtenreiter.
Interiér kostela
Na severní straně lodi je oltář N.Srdce Páně od Ignáce Raaba. Kazatelna je barokní z roku 1725 s reliéfní a figurální výzdobou. Renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610. Varhany jsou rokokové, lavice jsou barokní. Pozdně gotický reliéf Oplakávání Krista je z roku 1510 je od Mistra Oplakávání ze Žebráku je v Národní galerii v Praze.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech T/Ž, svazek čtvrtý
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
