Kostel sv. Víta je jednou z dominant Českého Krumlova

[ title]
Horizont města Český Krumlov je určován dvěma hlavními dominantami. Zámecká věž symbolizuje světskou vládu a území jejího vlivu, věž kostela svatého Víta je pak symbolem moci církevní, která již od středověku vytvářela nutný protipól a zároveň i doplnění moci světské. Kostel sv.Víta je rovněž postaven na ostrožně nad řekou Vltavou a obě budovy tak spoluvytvářejí výtvarný charakter města.

Pohled od zámku

Původní malý kostel nepostačoval vzrůstajícímu počtu obyvatelstva rožmberského rezidenčního města, a tak na popud téhož Petra z Rožmberka bylo přistoupeno ke stavbě budovy větší. V roce 1340 byla započata stavba německým stavitelem Linhartem z Aldenberku, jehož dodnes připomíná nápis na znaku umístěném v klenbě hlavní lodi. Ve stavbě halového trojlodí pak pokračoval krumlovský stavební mistr Staněk z Krumlova.

Půdorys kostela

V roce 1390 se rožmberským vladařem stal Jindřich III. z Rožmberka. Tento zbožný, avšak ambiciózní šlechtic se rozhodl pojmout přestavbu kostela sv. Víta vskutku velkoryse. Roku 1407 byla uzavřena smlouva krumlovského faráře Hostislava z Bílska s mistrem Janem Staňkem, synovcem Staňka z Krumlova, aby zaklenul kostelní loď podle vzoru milevského kostela sv. Jiljí na osm kulatých sloupů. Tato smlouva obsahuje podrobný výčet úkolů zadaných řečenému mistru Janovi, tudíž máme poměrně přesnou představu o podobě klenby a kúru. Pozoruhodná je shoda popsané klenby s dochovanou. Přesně souhlasí počty svorníků - 23 v síťové klenbě presbytáře, 15 ve staré sakristii, 2 v místnosti nad ní, 30 v hlavní lodi, 5 v křížové klenbě jižní a 5 v severní lodi. V presbytáři a hlavní lodi kostela byla použita síťová klenba parléřovského typu, která je reminiscencí na královskou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Tato klenba byla vytvořena z tesaného kamene, zatímco prostější křížová klenba lodí postranních je cihelná. Osm pilířů v chrámu stojí, ale nemají okrouhlý tvar. Čtyři mají půdorys osmiúhelníku a další čtyři gotického čtyřlistu.

Interiér kostela

Jižní zeď kostela prolamuje pět oken, v severní zdi byla původně čtyři okna. Okno nejblíže k presbytáři se zachovalo v plném rozsahu, druhé okno bylo v letech 1724 - 1726 podstatně zkráceno, protože pod ním tehdy zbudovali kapli sv. Jana Nepomuckého. Třetí okno zaniklo koncem 15. století při stavbě kaple Vzkříšení, pouze čtvrté okno si podrželo svoji původní podobu. Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů - tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů.

Hlavní oltář

Výstavba kostela byla dlouhodobou záležitostí, financovanou z velké části i veřejnými sbírkami, podporovanými i pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Házenburka, a byla ukončena až po husitských válkách. Kostel vysvětil roku 1439 pasovský biskup Mikuláš, zřejmě ještě před úplným dokončením přestavby. Dalších výraznějších stavebních úprav se budova kostela již nedočkala, až v 19. století byla barokní věž cibulovitého typu nahrazena osmibokou věží novogotickou (1893 - 1894).

Klenba kostela

Rovněž interiér a především inventář kostela je zčásti novogotický. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Víta a Panny Marie z let 1673 - 1683, vztahující se k období působení jezuitského řádu v Českém Krumlově. Tento obraz byl přemalován r. 1897 Janem Krejčíkem. Do roku 1780 existovalo v kostele množství postranních oltářů. Tyto oltáře byly jakýmsi výrazem "stavovské cti" neb byly financovány jednotlivými řemeslnými cechy, které ve městě působily. Jednalo se o oltáře cechů krejčích, ševců, řezníků, pekařů bílého i černého pečiva, mlynářů, zedníků, truhlářů, kameníků, sedlářů, pláteníků, soukeníků, kovářů a kolářů, kuchařů a samozřejmě cechu zabývajícího se vařením piva. Postranní oltáře jsou novogotické. Jedná se o oltář sv. Františka Xaverského, Mariánský oltář, oltář sv. Václava, sv. Floriana.

Náhrobky ve zdi kostela

Po levé straně levé boční lodi můžeme nahlédnout do kaple sv. Jana Nepomuckého. U vstupu do kaple jsou umístěny dva náhrobní kameny z červeného mramoru z bývalé hrobky Viléma z Rožmberka (zemřel v roku 1592 ve věku 58 let) a jeho třetí manželky Anny Marie Rožmberské z Bádenu (zemřela roku 1582 ve věku 21 let). ( Staré náhrobní kameny ve městě Český Krumlov).

Náhrobek Viléma z Rožmberka

Kostel sv. Víta je síňovým trojlodím s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnými patrovými sakristiemi po obou stranách, s kaplemi Vzkříšení a sv. Jana Nepomuckého a předsíní na severní straně. V západním průčelí kostela je vystavěna věž, opatřená v přízemí hranolovými románskými okénky, v horních patrech osmiboká. Poslední patro věže je pseudogotické a pochází z let 1893 - 1894.

Podle webu města Český Krumlov

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv,TIC ČK)