Kostel sv. Vojtěcha ve Vejprnicích je perla baroka

[ title]
Obec s původním názvem Ojprnice vznikla v 2. polovině desátého století. První zmínka se datuje v roce 993 v souvislosti se zakládáním břevnovského kláštera knížetem Boleslavem II., z podnětu pražského biskupa Vojtěcha z rodu Slavníkovců a se souhlasem papeže Jana XV. Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. V letech 1235 až 1245 svědčil na několika listinách krajský soudce Sazin, působící na hradě Plzni a píšící se z Vejprnic. Sazin patrně vlastnil díl vsi. Rodovým znakem Sazina z Vejprnic byla polovina koně. Dalším majitelem Vejprnic se stal ve 13. století chotěšovský klášter. Roku 1308 žaloval Bohuslav z Vejprnic Miroslava z Vochova za to, že oblehl vejprnickou tvrz.

Kostel sv. Vojtěcha

Tato tvrz v lidovém podání stávala v severozápadní části obce v místě barokního kostela sv. Vojtěcha. První zmínky o tvrzi jsou z roku 1318, kdy je uváděn Bohuslav z Vejprnic. Po celé století se v držení vladyckého statku střídali vejprničtí zemané. Současně s vladyckou částí existoval díl vsi náležící zprvu klášteru, poté pánům ze Švamberka. Na počátku 15. století byly části spojeny a ves jako celek připojena k hradu Bubnu. Tehdy ztratila vejprnická tvrz význam panské rezidence. V 1. polovině 15. století prodělala tvrz období stagnace, jehož důsledkem mohl být dokonce zánik objektu. Vše se obrátilo k dobrému na konci 15. století, kdy bylo ve Vejprnicích panské sídlo obnoveno. Tvrz se v 1. polovině 16. století stala renesančním sídlem začleněným do tělesa hospodářského dvora. Ve 2. čtvrtině 16. století byla ves připojena ke křimickému panství. Sídelním centrem se staly Křimice a vejprnická tvrz opět ztratila své opodstatnění. Renesanční tvrz byla patrně totožná s centrálním objektem pozdější barokní zájezdní hospody. V následujícím období již nebyla tvrz jako panské sídlo využívána.

Interiér kostela

V roce 1352 vlastnil část vsi Ješek Slavibor z Vejprnic. Od 60. let 14. se stává část Vejprnic součástí rozsáhlého majetku Bohuslava ze Švamberka. Po jeho smrti získává tuto část obce jeho syn Ratmír - Racek ze Švamberka. Druhou část Vejprnic vlastnil vladyka Zachar, jak dokládá zápis z berního rejstříku z roku 1379. Na konci 14. století vlastnil část vsi Jaroslav z Plevného Újezda, který jej prodal roku 1407 Petrovi ze Vstiše.

Interiér kostela

Na konci 15. století sloučil obě části Vejprnic Heřman z Jezné a Nečtin a připojil je k panství hradu Bubnu. Od roku 1437 se datuje počátek sporu o hrad Buben a jeho součást obce Vejprnice. Tato pře byla ukončena až v roce 1456, kdy obec vlastnil Jan z Volfštejna, syn bývalého poručníka Viléma z Volfštejna, neboť jej údajně koupil od bývalého poručníka Viléma z Nečtin. Roku 1523 prodali Jan a Vilém z Říčan tvrz Vejprnice, celou ves i s dvory Felixovi Šťastnému z Říčan. V následující době se stala ves součástí křimického panství, které spravovali Točníkové z Křimic. Poté se stali majiteli majiteli Křimic s Vejprnicemi páni z Vrtby. Statky posledního majitele zdědil Jan Karel, kníže z Lobkovic, který je v roce 1870 postoupil svým dětem.

Západní průčelí kostela

Dominantou obce je kostel sv.Vojtěcha. Dnes již neexistující původní gotický kostel je zmiňován již roku 1355. Roku 1368 je připomínán první zástavní pán a roku 1377 první farář. Jeho lokalizace je však otázkou. Ve Vejprnicích existoval ještě jeden kostel. Údajně stál v mokřinách a byl dřevěný. Později byl kostel přenesen do míst bývalého ovčína, nynější nové školy v severní části obce. V jeho blízkosti stála fara s myslivnou. Druhý vejprnický kostel prý vyhořel. Přítomnost zmiňovaných kostelů však na tradovaných místech nebyla prokázána. V roce 1722 byla zahájena stavba současného barokního kostela. Byl stavěn F. M. Kaňkou nebo jeho žákem Ignácem |Preé. Základní kámen byl položen 30. dubna 1722.Za éry Vrtbů byl původní gotický kostel nákladně přestavěn Františkem Maxmiliánem Kaňkou za přímé účasti architekta Františka Ignáce Pree. Základní kámen byl položen v dubnu 1722 a vysvěcení kostela se konalo 25. srpna 1726.
Freska od Františka Josefa Luxe

Po dobu dalších třiceti let byl kostel vybavován vynikajícím mobiliářem, realizovaným nejvýznamnějšími západočeskými umělci, sochařem Lazarem Widmannem, který zde vytvořil téměř padesát soch a malířem Františkem Juliem Luxem. Spolu realizovali jedinečně řešený presbytář s arkádami, zdobenými sochami a malbami, které stírají přechod mezi realitou a iluzí. Toto dílo nemá u nás obdobu. Na sklonku barokní éry byla kostelní loď znovu sklenuta a vyzdobena malbou Josefa Hagera a Jana Redelmayera. Předtím se dostalo kostelu vynikajících varhan proslulého tachovského varhanáře Antonína Gartnera (1769-70). Hrubá stavba pohltila starou část renesančního objektu (snad tvrze), což dokládá vrtbovský znak s letopočtem 1723 umístěný nad vchodem kostela. Kostel sv. Vojtěcha je jednolodní. Loď kostela je založena na obdélném půdorysu, z jehož unie vystupují na severní a jižní straně mělká široká ramena pouze naznačené příčné lodi.


Podle : Bukačová, Irena; Fák, Jiří; Foud, Karel Severní Plzeňsko II  
            Brachtel, O; Švábek, V Vejprnice

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Hrad Zlenice založili páni z Dubé

Hrad Zlenice založili páni z Dubé

16.9.2019 12:00:00

Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14. století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí,...