Kostel sv. Václava je postaven na místě původního kostela z roku 1150, kostel byl románský s emporou. Ke kostelu byl přistaven v 15.století gotický presbytář. Koncem 17. století byl kostel upraven raně barokně, pravděpodobně na objednávku majitele panství knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Loď kostela a její vnitřek byl upraven ve 2. polovině 18. století. Archeologický průzkum, provedený v 1. 1935—36, zjistil pod podlahou dnešního kostela zbytky otonského a románského kostela. Podle legendy zde kaplan Vít z pověření knížete Soběslava I. vyzdvihl svatovojtěšský praporec, který připevněn na kopí sv. Václava pomohl českému vojsku k vítězství v bitvě u Chlumce.
Kostel je jednolodní, obdélný s pětiboce uzavřeným neodstupněným presbytářem, s obdélnými prostorami sakristie a komory po stranách. Raně barokní západní průčelí je členěné pilastry, římsa uprostřed je segmentově vypnutá, štít je s volutovými křídly. V ose štítu je nika s barokní sochou sv. Václava, datovanou po roce 1700. Zdivo lodi z románských kvádříků, pod omítkou jsou patrny fragmenty románských oken, zdá se, že stěny byly původně členěny románskými lizénami a arkádami.
![]()
Presbytář má opěráky a se zazděnými gotickými okny, je zaklenut paprsčitou klenbou s žebry bez patek. Vítězný oblouk je půlkruhový, loď je uzavřena zrcadlovým stropem, její stěny členěny sdruženými pilastry.
Z vnitřního zařízení vyniká raně barokní portálový oltář zhotovený v roce 1677 kutnohorským sochařem Kašparem Eiglerem, oltář je portálový, s boltcovým ornamentem a se strnulými sochami sv. Václava, sv.Víta, sochy sv.Vojtěcha a sv.Prokopa a Ježíšeka mezi dvěma anděly byly odzizeny, obraz sv. Václava je od Jana Heřmana z roku 1893 (pův. obraz uložen na faře v Plaňanech).
Boční oltář sv. Anny je z roku 1791, s obrazem sv. Anny od Jana Heřmana z roku 1893. Kazatelna s motivy slunečnic na akantových úponkách pochází z doby kolem roku 1700. V lodi je cyklus osmi obrazů ze života sv. Václava od J.L Bernarda z r. 1867; na kruchtě obraz Zavraždění sv.Václava, práce z poloviny 18. století, patrně z rozlehlejšího barokního cyklu.
Kostel sv.Václava
Kostel je jednolodní, obdélný s pětiboce uzavřeným neodstupněným presbytářem, s obdélnými prostorami sakristie a komory po stranách. Raně barokní západní průčelí je členěné pilastry, římsa uprostřed je segmentově vypnutá, štít je s volutovými křídly. V ose štítu je nika s barokní sochou sv. Václava, datovanou po roce 1700. Zdivo lodi z románských kvádříků, pod omítkou jsou patrny fragmenty románských oken, zdá se, že stěny byly původně členěny románskými lizénami a arkádami.
Půdorys kostela
Presbytář má opěráky a se zazděnými gotickými okny, je zaklenut paprsčitou klenbou s žebry bez patek. Vítězný oblouk je půlkruhový, loď je uzavřena zrcadlovým stropem, její stěny členěny sdruženými pilastry.
Pohled od východu
Z vnitřního zařízení vyniká raně barokní portálový oltář zhotovený v roce 1677 kutnohorským sochařem Kašparem Eiglerem, oltář je portálový, s boltcovým ornamentem a se strnulými sochami sv. Václava, sv.Víta, sochy sv.Vojtěcha a sv.Prokopa a Ježíšeka mezi dvěma anděly byly odzizeny, obraz sv. Václava je od Jana Heřmana z roku 1893 (pův. obraz uložen na faře v Plaňanech).
Hlavní oltář
Boční oltář sv. Anny je z roku 1791, s obrazem sv. Anny od Jana Heřmana z roku 1893. Kazatelna s motivy slunečnic na akantových úponkách pochází z doby kolem roku 1700. V lodi je cyklus osmi obrazů ze života sv. Václava od J.L Bernarda z r. 1867; na kruchtě obraz Zavraždění sv.Václava, práce z poloviny 18. století, patrně z rozlehlejšího barokního cyklu.
Kostel sv. Václava v Žabonosech patří k nejstarším památkám kolínského okresu
Podle : Kol., Umělecké památky Čech TÚŽ, 4.svazek
Rišlink V., Jouza L., Valentová J., Kolínsko v raném středověku
Rišlink V., Jouza L., Baroko na Kolínsku I.
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
