Kostel Zvěstování Panny Marie v Plaňanech je románská stavba s gotickým presbyteriem

Kostel v Plaňanech byl původně zasvěcen sv. Petrovi a Pavlovi, od roku 1620 je kostelem Zvěstování Panny Marie. Románský kostel postavený kolem roku 1168 na místě rotundy z 10. století, doložené archeologickým průzkumem v roce 1937, se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna.

Půdorys kostela

Gotický  presbytář  přistavěn na sklonku 14. století, stavba byla provedena arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. Ve čtvrtině 18. století byla věž snížena o jedno patro, v 1. polovině 18. století sklenuta loď a  roku 1805 rozšířena kruchta.

Jižní stěna kostela

Kostel je jednolodní obdélný z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce, s nižším, pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a s hranolovou věží před západním průčelím. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu, široká okna lodi byla prolomena v roce 1793 a 1805.

Obloučkový vlys pod střechou

Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. V patře věže je jedno románské okno, nad ním dvě sdružená románská okénka na středním sloupku a pod střechou je věž zdobena římsou se zubořezem a obloučkovým vlysem. V presbytáři se dochovala gotická hrotitá okna s kružbou.

Figurální konzola v presbytáři

Presbytář je sklenut dvěma poli žebrových kleneb. Klenební žebra, neobyčejně štíhlého hruškovitého profilu, se protínají ve dvou různě velkých kruhových svornících s jemným reliéfem růžic a na rozhraní klenebních polí spočívají na polygonálních konzolách s římsovitou profilací. Šest ostatních koutových konzol má podobu jednoduchých drobných jehlanců, jedna konzola ve východní stěně (za oltářem) je doplněna reliéfem lidské polopostavy.

Hlavní oltář

Presbytář původně osvětlovalo sedm hrotitých oken, rozmístěných v bocích polygonu a ve dvojici na severní i jižní stěně (východní okna byla později zazděna). V presbytáři se zachoval pozůstatek sanktuáře v severovýchodním boku polygonu, které tvoří obdélný výklenek se zbytkem dolní části ostění s výžlabkovou profilací. Presbytář se do lodi, která je sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami, otevírá hrotitým triumfálním obloukem. Trojramenná kruchta v lodi je sklenuta na dva sloupy.

Kruchta kostela

Pozdně barokní až rokokový mobiliář kostela je celkově velmi zajímavý, vyniká z něho zejména hlavní rokokový oltář z roku 1794 s obrazem od J. Mezdříčského, boční oltáře z roku 1766 od M. Másla a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. Pod kruchtou je zavěšen obraz Poslední večeře od neznámého autora, přenesený sem ze zrušeného kláštera v Českém Brodě. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky. První je z roku 1582 a patří Anně a Ludmile Mírkové ze Solopysk, které zemřely v jeden den, druhý je z roku 1560 a patří Adamovi Mírkovi ze Solopysk a třetí náhrobek patří Barboře Dobřichovské, která zemřela v roce 1581. Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1893 od pražské varhanářské firmy Rejna & Černý.

Zvonici u kostela v Plaňanech nechal postavit Šimon Mírek ze Solopysk

Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š,3.svazek
            Falta M., Stavební vývoj kostela Zvěstování Panny Marie v Plaňanech

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)

PF 2024

29.12.2023 11:15:15

Všem spolupracovníkům, čtenářům a dalším přátelům přeje v roce 2024 vše dobré, pevné zdraví a štěstí nebýt nikdy v nesprávnou dobu na nesprávném místě za redakci webu TuristickeListy.cz autor ...