Západočeské Vejprnice - doložené ve 13. století - jsou 5 km západně od Plzně a 6 km východně od Nýřan. Zdejší krytá lávka je v historickém středu obce mezi místní farou a někdejší tvrzí - dnešním kostelem, který z tvrze využívá věž. Lávka je orientována od západu k východu, při průjezdu Vejprnicemi ze směru od Tlučné a Nýřan směrem na Plzeň a Křimice krytá lávka neujde pozornosti pozorovatele. Pod lávkou vede pěšina spojující staročeskou náves s prostorem Hornické ulice.

Čtyři metry hluboký příkop zabránil rozšíření kostela východním směrem, dnešní kostel má tedy oltář na západní straně, což je zvláštnost. Dřevěná krytá lávka měla svého předchůdce do roku 1972, kdy bylo rozhodnuto zchátralý objekt snést a nákladem asi 90 000 Kčs lávku obnovit. Myšlenka krytých přechodů mezi dvěma objekty našla své uplatnění v Praze u Betlémské kaple, na Karlštejně i Pernštejně, ve Vrchlabí a jinde. Na brněnském Výstavišti následovníky těchto dřevěných krytých chodeb jsou moderní pasarely.


Vraťme se však k lávce ve Vejprnicích. Tvoří ji dvě čtveřice vzájemně zavrubených modřínových trámů, které jsou vždy 9,25 metru dlouhé. Lávka má vnější šířku 1,62 metru, vnitřní pak 1,18 metru. Parapet je asi metr vysoký, na okrajích sahá až po bednění valbové střechy. Za pozornost stojí zapojení nosných sloupků třemi čtvrtkruhovými prvky ozdobného charakteru. Valbová střecha je kryta pěti řadami šindelů, které - na újmu trvanlivosti - nejsou štípané, nýbrž pouze řezané. Výška lávky od mostovky po hřeben střechy je 3,80 metru. Prkna podbíjení podhledu se překrývají, takže nebylo možno zjistit počet krokví. Vstupy na lávku jsou opatřeny uzamykatelnými dveřmi. Většina spojů na lávce je zajišťována dřevěnými kolíky. Dvanáct svislých nosných hranolů, na nichž spočívají pozední trámy, je opatřeno 20 šikmými opěrami.