Mariánský sloup je dominantou Masarykova náměstí ve Stříbře

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a dalšími doprovodnými sochami světců na Masarykově náměstí ve Stříbře je s velkou pravděpodobností výrazem vděčnosti za záchranu města před poslední velkou morovou vlnou v Čechách kolem roku 1713. Historie vzniku sloupu, jeho postupného vybavení sochami a dalších osudů je poněkud spletitá a vzhledem k několika nepříznivým okolnostem dosud ne zcela jasná. Nejstarší informace o sloupu pocházejí jednak z  pamětního spisu z  roku 1750, jehož autorem je městský písař Johann Wenzel Josef Herrmann, který spis vložil do makovice vížky na tehdy opravovaném stříbrském kostele sv. Petra, jednak z rukopisu dějin Stříbra, které v  několika verzích zpracoval kronikář města Karl Ludwig Watzka (1798–1886).

Mariánský sloup

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty stojí přibližně uprostřed náměstí, kde přirozeně dominuje okolnímu prostoru. Postava Panny Marie je natočena k západu, čelem k budově radnice. Materiálem původní sochařské výzdoby statue je středně až hrubozrnný pískovec okrovošedé barvy. V  19.  století doplněné (vyměněné) části jsou z  jemnozrnného okrového pískovce. Čtveřice schodišťových stupňů tvoří podnož tříetážovému hranolovému podstavci čtvercového průřezu, na němž je sloup osazen. Spodní část podstavce je v rozích rozšířena čtyřmi z hmoty jakoby vystupujícími hranolovými pilíři – podstavci pro sochy světců. Stěny spodní etáže se vyznačují uprostřed konkávním projmutím a v něm umístěnou nevelkou, půlkruhově ukončenou nikou, zatímco v  plochých úsecích je člení obvyklý motiv zrcadel ohraničených rytou linkou.

Sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána

Sochy na nárožních pilířích znázorňují v obvyklé ikonografii na čelní straně vlevo sv. Václava, vpravo sv. Floriána, na zadní straně sv. Rocha a sv. Šebestiána. Všechny vznikly náhradou původních barokních plastik v letech 1893–1894. . Na čelní straně je to sv.  Jan Nepomucký, vlevo sv.  František z  Pauly, vzadu sv. Antonín Paduánský s Ježíškem a vpravo sv. Prokop (tato socha pochází opět až z let 1893–1894). Druhá etáž podstavce je opatřena analogicky čtyřmi nárožními pilíři s vykrajovanými plochami stěn a na nich diagonálně vůči ose sloupu osazenými sochami panen a mučednic. Na čelní straně vlevo jde o sv. Máří Magdalénu, vpravo sv. Barboru s palmovou ratolestí a věží u nohou (tato socha vznikla v letech 1893–1894), vzadu o sv. Rozálií Palermskou s  lebkou, křížem a  věncem růží kolem hlavy, zatímco čtvrtá z nich znázorňuje zjevně sv. Terezii z Ávily v řeholním šatu s knihou a šípem v srdci (světice bývá někdy v tomto pojetí mylně považována za sv. Voršilu). Uprostřed se nad druhou etáží tyčí pilíř s vpadlými obdélnými poli stěn, jenž slouží jako podstavec pro vlastní sloup s korintskou hlavicí a sochou ochránkyně města vevrcholu – Pannou Marií Immaculatou s obvyklou svatozáří s dvanácti hvězdami. Panna Marie stojí na srpku měsíce a šlape po symbolu zla a hříchu – v tomto případě po drakovi s lidskou tváří a kovovými zlacenými křídly.

Panna Marie Immaculata

Předpokládá se, že provedení zakázky přece jen souviselo s rodinnou sochařskou dílnou Kristiána a jeho syna Lazara Widemannových z Plzně. Nasvědčují tomu nejen archivní údaje, byť jsou zčásti až pozdějšího data, ale také blízká vazba architektury i kompozice sochařské výzdoby na mariánský sloup na náměstí Republiky v Plzni, což je dílo především právě Kristiána Widemanna a jeho syna Lazara,12 a v neposlední řadě rovněž výsledky vlastního vizuálního průzkumu původní sochařské výzdoby po očištění a revizi mladších doplňků.


Podle : Viktor Kovařík – Pavel Zahradník: Mariánský sloup na Masarykově náměstí ve Stříbře

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)



PF 2024

29.12.2023 11:15:15

Všem spolupracovníkům, čtenářům a dalším přátelům přeje v roce 2024 vše dobré, pevné zdraví a štěstí nebýt nikdy v nesprávnou dobu na nesprávném místě za redakci webu TuristickeListy.cz autor ...