Město Litovel jsou Hanácké Benátky

[ title]
Na dávné obchodní cestě z Olomouce do Prahy, v místech, kde se brodem překonávala řeka Morava, existovalo v polovině 12. století sídliště městského rázu, které odkryli archeologové roku 2005. Sídliště je v listině z r. 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ - Staré město. V roce 1241 Tataři pronikli na Moravu, pokus o dobytí Olomouce se nezdařil, ale vypalovali okolní kláštery a vsi. Roku 1253 byl znovu ohrožen zdejší kraj při válce uherského krále Bely s Přemyslem Otakarem II. Nejspíš tato neklidná doba přiměla krále Přemysla Otakara II. aby pověřil lokátora Heinricha Epicha úkolem přeložit „staré město“ na místo lépe chráněné rameny řeky Moravy. Litovel tak byla postavena uprostřed sedmi (nyní šesti) ramen Moravy, což bylo později podnětem pro poetické pojmenování Hanácké Benátky.

Historická veduta

Protože král i měšťané měli zájem na dalším rozvoji města, tak král Václav II. nařizuje, aby okolní šlechta nebránila svým poddaným při stěhování do města. Proto, ač správa Litovle byla německá, obyvatelstvo bylo národnostně smíšené. Podle archeologů se obyvatelé věnovali ve značné míře zpracování kovů, na druhé straně městský znak, dvě stříbrné ryby v modrém poli, připomíná i rybářské povolání obyvatel. Roku 1327 král Jan Lucemburský rozšířil mílové právo Litovle i na provozování řemesel a povolil stavbu hradeb, které můžeme dodnes vidět v parku Míru a na dalších místech města. Město bylo dosud opevněno jen hliněným valem, příkopem a kolovou hradbou. Hradby byly dokončeny nejpozději do r. 1346, kdy město vstoupilo do obranného trojspolku s Uničovem a Olomoucí.

Radnice s morovým sloupem

Královské město se úspěšně rozvíjelo, ale v neklidné době po husitských válkách Litovel požádala roku 1440 zemský sněm o určení ochránce. Měšťané se tak dostali pod ochranu pánů z Vlašimi, sídlících na nedalekém Úsově. Jejich znak, dvě supí hlavy a letopočet 1489, najdeme na dvorním portále radnice. Z doby pánů z Vlašimi pochází také pozdně gotická kaple sv. Jiří. V 16. století je vystřídali noví majitelé úsovského panství, Boskovicové, kteří si město s okolím zapsali do zemských desek jako svůj majetek. Litovel tak ztratila postavení královského města a dostala se pod správu šlechtických rodů. Město však pod jejich vládou dále vzkvétalo, svědčí o tom renesanční přestavba kostela sv. Marka, měšťanské domy (dům L. Langa na náměstí z r. 1542) a především přestavba radnice. Radnice vznikla z původního dědičného rychtářství a v roce 1572 k ní byla přímo nad jedním z ramen řeky Moravy, zvaném Nečíz, přistavěna věž vysoká 70 metrů.

Radniční věž

Na počátku 17. století získali Litovel Lichtenštejnové a v jejich rozsáhlém majetku ztrácelo město svůj dřívější význam. Úpadek dovršila třicetiletá válka, v jejímž závěru byla Litovel vydrancována Švédy. Památkou na morovou epidemii je sousoší na náměstí, dílo olomouckého sochaře V. Rendera z r. 1724. Barokní přestavby změnily podobu řady historických budov, obou kostelů, radnice i měšťanských domů.

Rameno Moravy

Po konstituci se Litovel roku 1850 stala okresním městem. Zrušení poddanství uvolnilo pohyb obyvatel a město rychle rostlo přílivem lidí z českého okolí. Český živel se v životě dříve převážně německého města začal stále více uplatňovat. Roku 1899 Čechové vyhráli obecní volby a Litovel se v sousedství německé Olomouce a Uničova stala významným střediskem českého průmyslu a obchodu, ale zejména českého školství a kultury. Pýchou české správy města se roku 1901 stala reálka, jejíž novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech.

Radniční věž

20. století změnilo ráz města, rozvíjel se průmysl, a i když hlavní dopravní tepny se Litovli zpočátku vyhnuly, město má dnes dobré silniční i železniční spojení s celou republikou. Zpočátku ve městě převažovaly závody na zpracování zemědělských produktů - cukrovar, sladovna, lihovar, konzervárna. Tradici sahající až k počátku města má v Litovli vaření piva. Nová doba změnila ráz města. Mnohé památky středověku, městské brány, cechovní domy, ustoupily nové výstavbě, potravinářské závody doplnil zejména po druhé světové válce strojírenský průmysl. Litovel reprezentuje výroba papírenských strojů, již šedesát let hrají ve světě litovelské gramofony.

Město Litovel s o něco málo více než 10 000 obyvateli je spádovou oblastí pro široké okolí a přirozeným turistickým centrem. Šest ramen řeky Moravy protékajících městem dává Litovli osobitý ráz i pojmenování "Hanácké Benátky". V historické Střelnici je umístěno litovelské Muzeum. S Litovlí je spojeno i hrnčířství, jehož ukázky opatruje Josef Lamr a které s ním rozvíjí řada moderních výtvarníků. Sportovní tradici, představovanou jménem jako Gustav Frištenský, udržují Sokoli, Junáci, oddíly Tatranu či Vodních sportů. K životu města patří aktivita myslivců, rybářů, technických sportů a dalších zajímavých organizací.


Podle webu města Litovel

(lh,turistickélisty.cz,foto web města Litovel)