Městské opevnění Berouna je významným dokladem středověké fortifikační architektury

[ title]
Městské opevnění  uzavírá takřka pravidelný čtyřúhelník města Berouna, ležícího v ploché nivě na soutoku řek Berounky a Litavky. Fortifikační systém byl tvořen hlavní hradbou, parkánem, parkánovou hradbou, příkopem a patrně také vnějším valem. Všechny zděné konstrukce jsou vystavěny z lomového kamene s převahou křemence. Vstup do města sjednávaly 4 brány, z nichž jižní měla formu pouhé branky pro pěší.

Berounské hradby podle Kandlera

Hlavní hradba vrcholila otevřeným ochozem a předprsní zídkou s cimbuřím, v jehož zubech nebyly střílny. V pravidelných intervalech kolem 20 m z hradby vystupovaly do parkánu hranolové, na městské straně otevřená věže, uvnitř rozdělené na valeně klenuté přízemí, plochostropé 1. patro a horní podlaží, vymezené stejně jako kurtiny. Ani věže nebyly původně vybaveny střílnami. Parkánová zeď, vyrůstající ze zděné eskarpy příkopu, byla vybavena několika nízkými hranolovými baštami s obdélnými střílnami, podobné střílny pak, uspořádané do dvou podlaží, měla i samotná parkánová zeď.

Berounské hradby

Hradby byly vybudovány za vlády Václava II. Obtáčely město o celkové délce 1170 metrů. Výška hradeb se pohybovala od 9 metrů na severní a severozápadní straně města až po 6,5 metru na březích Berounky a Litavky. Šířka zdi byla 2 metry u paty a 1 metr u koruny.Ukončena byla ochozem a zídkou s cimbuřím. Hradbu posilovalo 37 hranolových do města otevřených bašt. Do dnešních dnů se jich dochovalo 20. Zeď prolamovaly dvě věžové brány a dvě branky (fortny). Obranný systém doplňovala 90 cm vysoká parkánová zeď a vodní příkop. Jeho hloubka dosahovala až 8 metrů a šířka od 11 metrů na východě až po 17 metrů na jihozápadě. První zatěžkávací zkoušku zažilo berounské opevnění až po stu letech, v dubnu 1421, kdy město obléhal Jan Žižka.

Pražská brána


V 16. století, na základě většího využívání palných zbraní, došlo k modernizaci městského opevnění. Byly přestavovány bašty a v hradební zdi byly budovány střílny pro střelce z ručnic. V pozdějších staletích byly berounské hradby ušetřeny dodatečných zásahů a výraznějších změn, a to díky domovní zástavbě přiléhající k hradební zdi. Rekonstrukce a konzervace hradeb byla postupně provedena v 90. letech 20. století.


Tři z nárožních parkánových bašty měly specifickou velikost a půdorys. Tři brány měly formu průjezdních hranolových věží s náročně profilovanými průjezdovými portály, před hlavní průčelí předstupovala obdélná předbraní. Západní, Plzeňská brána měla ještě další, nápadně protáhlé předbraní, doložené jen plány a ikonografickými prameny. V předsunutých polohách přístupových cest byly rozmístěny samostatné bašty a brány, a na západní straně, na Plzeňském předměstí, nadto ještě bariéra příčné zdi, táhnoucí se od úpatí Městské hory k Litavce. Z opevnění se dochovaly rozsáhlé partie, které řadí Beroun k českým městům s nejlépe zachovanými hradbami.


Podle : web NPÚ
           web města Berouna

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)