Bývalý vrchnostenský poplužní dvůr Kratice s pozůstatky tvrze se nachází asi dva kilometry severně od Plánice. Dvůr s bývalou tvrzí stojí při úpatí severně se nacházejícího vrchu Buzrakova, nad údolím potoka Bradlavy. Vysoká palácová stavba bývalé tvrze zvaná někdy "Barbora" je vidět již z dálky, uprostřed statku. Při cestě na statek uvidíte vpravo v lesíku prosvítat torzo zříceniny bývalé panské sýpky, která byla dříve součástí statku. Tvrz stojí na soukromém pozemku dvora, ale je dobře viditelná z cesty.


Kratickou tvrz tvoří dnes třípatrová kamenná budova, s nízkou valbovou střechou a byla považována za renesanční novostavbu z konce 16. století. Poslední stavební průzkum však prokázal, že její vývoj bude složitější. Jádrem stavby je kamenná dvoupatrová gotická věž, čtvercového půdorysu o straně 9,3 m a síle zdiva 1,4 m, jejíž historie není dosud přesně objasněna. Věž byla ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka, renesančně přestavěna a rozšířena při západní straně přístavkem až na dvojnásobek zastavěné plochy. Podlahy gotické věže a renesanční přístavby nebyly v jedné rovině a renesanční prostory s gotickou věží byly propojeny dveřmi. Obdobně i přístavek na východní straně rozšířil původní věž o další tři metry a je snad ze stejné doby.


Později při barokní přestavbě bylo bývalé panské sídlo přestavěno na sýpku, byly odstraněny příčky a přezděna všechna okna. V tomto vzhledu se torzo tvrze dochovalo prakticky v nezměněném stavu do současnosti.


První zpráva o vsi je z roku 1379. Snad již tehdy zde mohla stát věžovitá kamenná tvrz. Později se ves objevuje v pramenech jako součást panství Zelená Hora. Od roku 1584 patřil statek Ladislavovi ze Šternberka, který si zde zřídil nové panské sídlo a v držení Šternberků bylo až do roku 1638, kdy kratickou tvrz a část města Plánice koupil Jaroslav Bořita z Martinic. Od této doby už nikdy Kratice netvořiliy samostatné zboží s panským sídlem.