Tvrz v Kralovicích stojí na terase nad údolím potoka Rokytky. První zmínka o Královicích se vyskytuje již v roce 1205, kdy zde stál vladycký statek patřící vyšehradské kapitule. U něho stál kostel sv.Markéty. Věžovitá tvrz vznikla nedaleko středověkého vladyckého sídla.
V roce 1207 se z Královic píší Sudislav a Suda. Tvrz se skládala z věžovitého paláce, obehnaného hradební zdí z parkánem na straně západní, a dalších, snad dřevěných staveb. Jejím stavebníkem byl nejspíše Pešík z Komárova, který v roce 1388 prodal zdejší tvrz s dvorem Jakubovi ze Sušice a jeho sestrám. Potom vesnice střídala různé šlechtické majitele z okolí, dlouhou dobu ji držela měšťanská rodina Pechanců z Kralovic. Ti ji v roce 1560 prodávají Mikuláši Skalskému z Dubu. Po jeho smrti opět tvrz mění majitele a v roce 1623 byla zkonfiskována Janu Jindřichu Roznhajnovi z Janovic. Konfiskát koupil Karel z Lichtenštejna a připojil ho k Uhřiněvsi.
Mohutná obytná věž čtvercového půdorysu je třípatrová, nejvyšší podlaží je vysazeno na krakorcích a je kryto valbovou střechou. Věž v přízemí je zaklenuta renesanční klenbou, místnost prvního patra přístupnou z ochozu pokrývaly nástěnné malby s rytířskými a mytologickými výjevy. V druhém patře se dochovaly zbytky kamenných okenních lavic. Na průčelí se dochovala renesanční sgrafita. Při věžovitém paláci vznikl typický renesanční dvorec v základním rozvrhu dochovaný dodnes.
Tvrz podle F.A.Hebera
V roce 1207 se z Královic píší Sudislav a Suda. Tvrz se skládala z věžovitého paláce, obehnaného hradební zdí z parkánem na straně západní, a dalších, snad dřevěných staveb. Jejím stavebníkem byl nejspíše Pešík z Komárova, který v roce 1388 prodal zdejší tvrz s dvorem Jakubovi ze Sušice a jeho sestrám. Potom vesnice střídala různé šlechtické majitele z okolí, dlouhou dobu ji držela měšťanská rodina Pechanců z Kralovic. Ti ji v roce 1560 prodávají Mikuláši Skalskému z Dubu. Po jeho smrti opět tvrz mění majitele a v roce 1623 byla zkonfiskována Janu Jindřichu Roznhajnovi z Janovic. Konfiskát koupil Karel z Lichtenštejna a připojil ho k Uhřiněvsi.
Pohled ze dvora
Mohutná obytná věž čtvercového půdorysu je třípatrová, nejvyšší podlaží je vysazeno na krakorcích a je kryto valbovou střechou. Věž v přízemí je zaklenuta renesanční klenbou, místnost prvního patra přístupnou z ochozu pokrývaly nástěnné malby s rytířskými a mytologickými výjevy. V druhém patře se dochovaly zbytky kamenných okenních lavic. Na průčelí se dochovala renesanční sgrafita. Při věžovitém paláci vznikl typický renesanční dvorec v základním rozvrhu dochovaný dodnes.
Podle : Kol.,Encyklopedie českých tvrzí II.díl
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
