Palladium země české uchovává chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi

[ title]
Chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je významným poutním místem Čech. Uchovává se zde mariánský obraz, uctívaný jako paládium země české. Svůj vrchol zaznamenal v 17- a v 18. století, kdy sem proudila četná procesí věřících. V roce 1772 navštívilo toto místo 55 tisíc lidí.

Západní průčelí

Počátky chrámu nejsou zcela objasněny, k roku 1098 je zmínka o kanovníku Zbudkovi, který nechal vybudovat v Boleslavi kostel Panny Marie a sv.Jiří. První nepochybnou zmínku máme až z roku 1378, kdy se uvádí fara u kostela Panny Marie. Další zpráva je z roku 1499, kdy bratři Kapounově ze Svojkova nechali kostel opravit.

Socha bl.Podivena na průčelí

Na místě původního farního kostela vznikl s pomocí císařovny Anny Marie Španělské, manželky Ferdinanda III., poutní chrám. Stavbu započal v raně barokním slohu v roce 1617 italský stavitel Jacopo de Vaccani, snad podle projektu Giovanniho Maria Filippiho. K vysvěcení kostela došlo v roce 1623. Severní věž postavil roku 1675 Abraham Leuthner, jižní pak vystavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, který v roce 1736 upravil i západní průčelí. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium. Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. století v Itálii po Tridentském koncilu. Je vlastně zjednodušenou variantou římského kostela Il Gesu.

Půdorys kostela

K závěru kostela byl v letech 1728 - 1731 přistaven ambit. Presbytář a loď jsou sklenuty valeně s lunetami, závěr presbytáře konchou s lunetami. Zařízení kostela je barokní, převážně ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl proveden roku 1723 podle návrhu Františka Maxmiliana Kaňky a patří k našim nejskvělejším barokním oltářům. Sochy znázorňující Nanebevzetí Panny Marie pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. U pat sloupů stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Na římse jsou dvě sochy sv. Kosmy a sv. Damiána. V presbytáři na evangelijní straně je původní schrána se stříbrnou prolamovanou mříží, v níž byl milostný reliéf chován až do roku 1778.

Interiér kostela

Jednotlivé boční kaple se štukovou výzdobou nechaly vybudovat šlechtické rody. Napravo od oltáře je  Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie. Slavatovská kaple byla postavena rodem Slavatů roku 1668 s obrazem Klanění tří králů od Jana Hellicha. Na levé straně jsou kaple Berkovská , zasvěcená Obětování Páně, kaple Lažanská , zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu, kaple Černínská , zasvěcená Zvěstování Panny Marie. Barokní kazatelna pochází z roku 1743, oltář v protějším rohu z roku 1744 je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.

Interiér kostela

Před kostelem byla původně starodávná studna, na jejíž místo byla v roce 1935 usazena socha Krista.


Podle : Kol.,Umělecké památky Čech P/Š III.díl
            Šittler Eduard, Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)