Rakovník je starým královským městem

[ title]
Rakovník je město ve středních Čechách ležící asi 60 km západně od hlavního města Prahy. Nachází se v členité krajině na dně kdysi mokřinatého údolí, kterým protéká Rakovnický potok. Je správním, průmyslovým a kulturním centrem.

Kostel sv.Bartoloměje

Písemně je poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo soudu. Základ současné podoby (dlouhé náměstí) město získalo ovšem až někdy kolem roku 1300. Majestátem českého krále Jana Lucemburského byla městu potvrzena práva, která mělo již ve 13. století (právo mílové, trhu). Rakovník měl statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu Křivoklátu.

Pražská brána

O opevnění celého města se postaral až Aleš Holický ze Šternberka v první polovině 15. století. V bitvě u Lipan stál na vítězné straně a posléze se přimkl k Jiřímu z Poděbrad. Křivoklátsko s Rakovníkem měl v zástavě až do roku 1453, kdy se oblast vrátila pod královskou komoru. Jiří z Poděbrad povolil v roce 1471 městu výstavbu zděných hradeb. Jeho nástupce Vladislav Jagellonský udělil Rakovníku v roce 1482 erb, v němž se objevil i rak, protože již zřejmě nebylo správné povědomí o vzniku jména města.

Radnice

V 16. století nastal velký rozvoj města. Začaly se stavět kamenné hradby, v nichž zvláště vynikly nové brány (Vysoká a Pražská), které však nebyly nikdy vskutku dokončeny. Dařilo se chmelařství a výrobě piva, které získalo věhlas i v zahraničí. I po nástupu Habsburků na český trůn stál Rakovník při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až Rudolf II. toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil Rakovník v roce 1588 na královské město.

Morový sloup

V 19. století ovšem začaly být odstraňovány hradby (včetně Svatojilské a Lubenské brány a opevnění kostela sv. Bartoloměje), aby se město mohlo rozrůstat. Rakovník byl od roku 1865 okresním městem, kde se rozvíjel i průmysl. V roce 1875 vznikla Ottova mydlárna, dále byl uveden do provozu cukrovar a další nové závody. Po těžbě černého uhlí se pozornost soustředila na šamot a jeho zpracování. V roce 1883 vznikl keramický závod.

Vysoká brána

V souvislosti s rostoucí zástavbou byly vysoušeny rybníky a narovnáván potok. V roce 1872 přišla ovšem ničivá povodeň, po níž bylo rozhodnuto posunout jeho koryto dále od centra jižním směrem, asi o 100 m od bývalých hradeb. Tato regulace stejně jako opravy různých památek pokračovaly i ve 20. století.


Podle : Kuča Karel, Města, městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI.díl

(lh,turistickelisty.cz, foto archiv)