Samsonova kašna v Českých Budějovicích je ozdobou náměstí Přemysla Otakara II.

[ title]
Barokní Samsonova kašna v Českých Budějovicích patří mezi největší svého druhu u nás. Základ tvoří kamenná nádrž barokního půdorysu (průměr 17 m). Z jejího středu vystupuje hranolový sokl se čtyřmi chrliči. Na něm stojí čtyři postavy atlantů, kteří podepírají kruhovou mísu s plastikou Samsona na lvu.

Samsonova kašna

Barokní Samsonova kašna z 18. století se nachází ve středu centrálního náměstí města. Charakteristické je pro ni ztvárnění zápasu siláka Samsona se lvem, vycházející z biblické mytologie. Samson byl známý velkou silou, díky které zvítězil nad Filištýnskými. Zradila ho však jeho přítelkyně Dalila. Ta prozradila, že zdroj jeho síly je v dlouhých vlasech. Ty mu ustřihla a Filištínští ho snadno přemohli.

O stavbě kašny rozhodla městská rada před rokem 1716, protože chtěla získat zdroj pro volný odběr vody. S rostoucím počtem obyvatel se zvyšovaly nároky na zásobování města vodou. Zvoleno bylo místo, kde stál pranýř pro upoutání až šesti lidí. Opodál stávala ve středověku šibenice, dnes ji připomíná tajemný bludný kámen.

Detail kašny

Stavět se začalo v září 1721 podle návrhu státního geometra Jana Rappa, který upravil jindřichohradecký jezuita František Baugut. Nápad ztvárnit mytologickou pověst vzešel od městské rady. Kamenických prací se ujal mistr Zachariáš Hron. Z jeho rukou vzešla vlastní nádrž, ozdobné vázy a sloupky kolem kašny. Velkou mušli pod Samsonem tesal přímo v lomu u Besednic z místní žuly. Při její dopravě do města se musela nechat rozšířit Vídeňská brána. Přivezlo jí 62 koní. Samson bojující se lvem na vrcholu kašny je prací sochaře Josefa Dietricha. Ten vytesal i čtyři postavy atlantů podpírající mušli a čtyři maskarony chrlící vodu. Tyto prvky jsou pro kašnu nejtypičtější. Vnější průměr kašny má 17 metrů, využitelný objem je 200 kubíků.

O technické řešení včetně rozvodů do vodotrysků se postaral zvonař Zachariáš Dietrich z Prahy a Pavel Kolečný z Třeboně. Voda byla přiváděna samospádem, potrubím položeným pod řekou Vltavou z vodárenské věže. Ta byla budována současně s kašnou u Lučního mlýna na břehu Vltavy. I přes klesající tlak vody dosahoval proud z tlamy lva v roce 1891 až pět metrů.


Podle webu Českých Budějovic

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)