Objekt patřil v 90.letech 15.století bohatému zlatníkovi Benešovi z Trničí, majiteli dalších sedmi domů. Je příkladem výstavného domu typu městského paláce, které si podobně jako v Praze stavěli nejbohatší patricijové na hlavním tržišti v blízkosti radnice nebo poblíž panovnické rezidence.
O okázalém vybavení a pohodlí svědčí obytná čtyřpatrová věž, která se dochovala z původního celku. Teplo v jejích prostorách zajišťovala centrální teplovzdušné vytápění, což byl systém rozvodných kanálků ve stěnách, jimiž proudil horký vzduch z hutní pece zřízené v suterénu.
Ve druhém patře se nachází komnata s klenbou ve tvaru české placky, na níž je rozložena síť kroužených žeber a úponkového dekoru. Svorník nese Benešův erb, který mu náležel od roku 1492.
Za autora klenby byl označen Briccius Gauczke, jenž se podílel i na výstavbě radnice ve Vratislavi. Nástěnnou malbu, z níž lze vyčíst fragmenty palácové architektury, zřejmě provedl Mistr Smíškovské kaple svatobarborského chrámu.
Věž Sankturinovského domu
O okázalém vybavení a pohodlí svědčí obytná čtyřpatrová věž, která se dochovala z původního celku. Teplo v jejích prostorách zajišťovala centrální teplovzdušné vytápění, což byl systém rozvodných kanálků ve stěnách, jimiž proudil horký vzduch z hutní pece zřízené v suterénu.
Vstupní portál
Ve druhém patře se nachází komnata s klenbou ve tvaru české placky, na níž je rozložena síť kroužených žeber a úponkového dekoru. Svorník nese Benešův erb, který mu náležel od roku 1492.
Interiér domu
Za autora klenby byl označen Briccius Gauczke, jenž se podílel i na výstavbě radnice ve Vratislavi. Nástěnnou malbu, z níž lze vyčíst fragmenty palácové architektury, zřejmě provedl Mistr Smíškovské kaple svatobarborského chrámu.
Podle : Kol., Architektura gotická
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
