Zámek v Lysé nad Labem je skvost barokní architektury

[ title]

Barokní zámek tvoří jednu z výrazných dominant města Lysé nad Labem. Byl postaven na nejvyšším bodě Zámeckého vrchu, na důležitém strategickém místě polabské roviny. Původně zde stávala tvrz, zmiňovaná už v r. 1013. Pozdější lyský hrad byl v majetku Přemyslovců a  také je uváděn jako majetek českých kněžen a královen. V průběhu staletí byl gotický čtyřkřídlý hrad  v XVI. stol. přestavěn Habsburky na renesanční zámek a v r. 1548 byl povýšený na královský. První velké přestavby byly uskutečněny za císaře Rudolfa II., který objekt používal jako lovecký zámeček. Ze soudobé zprávy purkrabího v Benátkách nad Jizerou lze vyčíst, že lyský zámek je docela obyčejné venkovské sídlo, jednoduché, ale silně zděné, obehnané hlubokým, ve skále tesaným příkopem s padacím mostem. Sídlo má jen 16 pokojů a sálů, 12 komor, velkou kuchyni a jeden sklep podzemní…

Pohled ze zahrady

V r. 1647 daroval císař Ferdinand III. Lysou generálovi hraběti Janu Šporkovi za vojenské zásluhy ve válce s Turky. Špork začal s novou přestavbou zámku. Nechal zbořit jižní křídlo a na východní straně zámku pravděpodobně založil park. Když zdědil lyské panství jeho syn – František Antonín Špork, začal v roce 1696 s další přestavbou. Východní křídlo bylo prodlouženo směrem k jihu o schodiště a průjezd. Kaple sv. Tří králů vznikla přebudováním (přestavěním) hradní věže za krátkého držení panství Czerníny (1722 – 1734. První zmínku o kapli nacházíme v urbáři z r. 1729). Poslední stavitelské úpravy zámku provedl v poslední čtvrtině XVIII. stol. za Sweerts – Sporcků architekt A. Haffenecker. V této době bylo rozšířeno západní křídlo  o jednu chodbu směrem k čestnému dvoru.

Vstupní průčelí

Lyský zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy s mělkým rizalitem a dvou křídel, která ohraničují před zámkem čestný dvůr. Hlavní budova  s mansardovou střechou je průčelím obrácena k jihu do čestného dvora.  Průčelí je rozděleno rizalitem, členěným čtyřmi pilastry, na tři části. V přízemí rizalitu jsou dva vstupní portály. Nad nimi je pavlán nesený pilíři. Rizalit vrcholí atikou se štítem uprostřed. Nad středem atiky je dekorativní váza, ze které se vinou girlandy.  Jejich konce drží putti. Všechna okna  jsou obdélná, pravoúhlá, mají přímé podokenní římsy. Frontony oken 1. patra mají podobu trojúhelníku, ve druhém patře jsou zakončena segmentovitě. K východní části hlavní budovy přiléhá půlkruhová jednopatrová kaple, členěná pilastry a dvěma páry oken.

Půdorys zámku

Východní jednopatrové renesanční křídlo je v přízemí směrem do čestného dvora členěno lichými arkádami. V jižní části křídla se nachází  brána s bosovaným renesančním portálem a průjezdem, sklenutým valeně s lunetami. Průjezd vede do parku. Nad ním je umístěn alianční Sweerts – Sporckovský erb.

Sweerts – Sporckovský erb

Západní krátké jednopatrové křídlo je upraveno klasicistně. Má na jižním průčelí bosovaná nároží, v přízemí bosované pilastry. Jižní strana křídla, zvaného Benjaminovým, vrcholí atikou s aliančním erbem, snad hraběte Kristiana Sweerts-Sporcka a jeho manželky Marie Terezie Kounicové. Erb je spojený hraběcí korunkou, po stranách jsou opět putti. Před průčelím křídla je terasa s balustrádou.

Sochařská výzdoba zahrady

Sochařská výzdoba zámku – putti a vázy – pochází z dílny I. F. Platzera ze třetí čtvrtiny XVIII. stol.  Z původního zařízení zámku se zachovaly pouze nástropní  a nástěnné malby. Na stropě sálu v 1. patře jsou výjevy Starého zákona a mytologické náměty. Na stěnách sálu pak veduty z Paříže a Versailles. Strop sálu ve 2. patře  představuje život v biblickém ráji a opět (v menších zrcadlech) mytologické a alegorické výjevy. Na stěnách jsou zpodobněny bitvy generála Jana Šporka.

Vstupní portál

V současné době lyský zámek slouží potřebám Domova důchodců, a proto jeho interiéry nejsou přístupné hromadným návštěvám a prohlídkám.


Podle webu města Lysé nad Labem

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)