Zámek Nový Stránov patří k těm architekturám,u nichž restaurační zásahy v 19.století byly výtvarným přínosem a uměleckým dotvořením stavby. Ve Stránově se tak stalo zásluhou předního českého architekta Josefa Schultze, stavitele Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea a dostavovatele Domu umělců v Praze. Předchůdcem zámku byla gotická tvrz z doby kolem roku 1429. Před rokem 1460 ji odkoupil Jaroš ze Sovojovic, aby na jejím místě postavil pozdně gotický hrad Nový Stránov.


Hrad stavěný v letech 1463-1468 a založený na konci ostrohu, byl od rozsáhlého předhradí oddělen příkopem. Dispozice hradu byla komponována na půdoryse lichoběžníka. Nejužší stranu zabíral palác, východní stranu protilehlou druhý palác s jihozápadní šestibokou věží. Strany severní a jižní uzavíraly hradební zdi. Nejvýznamnějším článkem hradu byla velká šestiboká věž z lomového zdiva neobyčejné šíře. O pozdně gotickém původu svědčí patrové římsy, jejichž profilace odpovídá období po polovině 15.století.


V přízemí věže je šestiboká místnost sklenutá valeně. Z prvního patra s pozdně gotickým portálem se vstupuje schodištěm v síle zdi do patra druhého, barokně upraveného, a odtud do třetího, v němž se nachází renesanční síň vyzdobená nástěnnými malbami z doby kolem roku 1600. Věž byla uzavřena stanovou střechou, zčásti zakrytou cimbuřím. Přilehlý západní palác byl doupatrový, se sdruženými okny svědčícími o renesanční přestavbě. Protilehlý východní palác zachoval ze středověké stavby čtyři okna s pozdně gotickými profilovanými ostěními.


V této podobě setrval Stránov téměř do konce 16.století. Nejspíše za Adama z Bieberštejna a jeho následovníka Michala Slavaty z Chlumu došlo v letech 1593-1600 k přestavbě hradu v renesační zámek. Tehdy byly upraveny interiéry velké věže, obou paláců a přistaven palác severní, původně jednopatrový. Jižní strana hradu zůstala i nadále uzavřena hradební zdí a k východní straně zámku byl přistaven polygonální bastion.


Baroko zasáhlo do stavby zámku velmi málo. Za Adama Lisovského po polovině 17.století byla jižní zeď prolomena arkádou a severní  a západní palác zvýšeny o patro. Později po polovině 18.století, vznikl v předhradí nový zámecký kostel, dílo pražského architekta Filipa Hegera. V roce 1864 koupila Stránov Marie z Valdštejna a v letech 1890-94 na její žádost provedl architekt Josef Schultz přestavbu a moderznizaci zámku. Dnešní stav zámku je výsledkem Schultzovy úpravy, při níž došlo k šťasné syntéze forem historických s tvary nové renesance a gotiky.