Kostel sv.Martina je nejstarší zachovanou stavbou ve Vyšehořovicích v okrese Praha-východ. Byl založený vyšehradskou kapitulou počátkem 14. století a vysvěcen r. 1329. Kostel náleží do období přechodu mezi románským a gotickým slohem. Z původního kostela vysvěceného r. 1329 se zachovala pouze malá část ve zřícenině.


Kostel sv. Martina v původní podobě sestával ze čtvercového presbyteria, klenutého křížovou klenbou bez žeber a z obdélné plochostropé lodi, dnes až na malý zbytek zbořené. Hrotitý triumfální oblouk je nasazen na patku, profilovanou obloukem a výžlabkem. Od východu presbyterium osvětlovalo okno se široce rozevřenými špaletami. Hrotitý záklenek, vytesaný z jednoho kusu kamene, zdobí stylizované vinné ratolesti, tři větévky s dlanitými listy. Vedle nynějšího bohatě zdobeného sanktuaria se pod opadávající omítkou objevil pozůstatek výklenku, rámovaného kamenným ostěním ve tvaru hrotitého oblouku. Na hrotu i na obou bocích dříky býval fiál. Další původní výklenek, prostě přeložený kamennou deskou, se zachoval ve východní stěně presbyteria. Ve vrcholu východního štítu se také zachovala kamenná deska s vytesaným otvorem ve tvaru kříže, který osvětloval spolu s dalšími dvěma okénky půdní prostor. Kostel v této podobě vznikl asi v 80. letech 13. stol. Některé již nezjistitelné opravy se zřejmě vztahují k listině z r. 1329, nalezené v oltáři při vyklízení kostela v r. 1769. Zmíněného roku byl původní starý kostel vysvěcen od Přibyslava, biskupa Sadoronského.


Přestavby prodělal v období vrcholné gotiky. Severní stěna presbyteria byla opatřena novým sanktuariem s předstupující profilací, trojúhelným tympanonem s bočními fiálami a původně i s fialou nahoře, z doby po polovině 14. stol. V období gotiky také k jižní zdi lodi přistavěli věž, zapojenou nyní do barokního kostela vedle. V přízemí byla nasazena na zeď původního kostela, která se tímto odlišuje svou větší silou. Datování věže však není jednoznačné. Portálek umožňuje rozptyl po celé druhé polovině 14. stol., eventuálně i století 15. Pro časové zařazení do druhé poloviny 14. stol. svědčí časté záznamy o kostele jako farním, u nějž tedy bylo třeba umístit zvony. Nelze však vyloučit myšlenku, že portál a tím i věž vznikla současně s výstavbou tvrze až na počátku 15 stol. Vyspělá kamenická huť pracující na tvrzi mohla na objednávku vytvořit portál sedlový, i když na tvrzi je většina zachovalých portálů půlkruhových. V takovém případě by však po celou druhou polovinu 14. stol. zvony musely viset na provizorní zvonici dřevěné.


V pozdní gotice či rané renesanci došlo rovněž k další přestavbě samotného kostela, což můžeme pozorovat na jižní stěně presbyteria. Byl zvětšen okenní otvor a do něj osazeno nové neprofilované ostění ve tvaru hrotitého oblouku.