Bývalou tvrz Škvorec založil královský číšník Domaslav ze Škvorce

[ title]
Bývalá tvrz Škvorec stojí na vysoké ostrožně, byla založena patrně již ve 13.století. Ve středověku byla přestavěna na hrádek, čtyřkřídlý uzavřený s palácem, vstupní branou a kaplí. Z této stavební etapy hradu se v areálu dnešního zámku dochovala pouze hluboká hradní studna a archeologickým výzkumem odkrytý úsek hlavní hradby se zbytky paláce a bergfritu.

Škvorec 1820

Nejstarší doložené písemné zmínky pochází z roku 1279, kdy byl majitelem vsi královský číšník Domaslav ze Škvorce, který byl pravděpodobně stavebníkem škvoreckého hradku. Dalšími majiteli byli pražští měšťané Olbramovici s pěti plameny ve znaku, z nichž se stal Olbram ze Škvorce(1377-1402) roku 1396 v pořadí čtvrtým pražským arcibiskupem. Za vlády tohoto rodu došlo ve Škvorci okolo roku 1400 k rozšíření hradu, kdy byla ke starému paláci přistavěna gotická brána s kaplí a padacím mostem. Škvorec nyní již jako středisko stejnojmenného panství přešla roku 1462 do rukou pražskému purkrabímu Čeňkovi z Klinšteina, který měl ve znaku dvě zkřížené ostrve ve zlatém štítě. Jeho syn Jan Škvorecký sjednal u krále Vladislava Jagelonského povýšení vsi Škvorec na městečko.Stalo se tak 13. prosince 1497. Král udělil novému městečku znak a povolil měšťanům užívání zelené pečeti a konání výročních trhů.

Vstupní brána

Páni z Klinšteina velmi zadlužili a proto přešlo Škvorecké panství roku 1532 na Zikmunda Smiřického ze Smiřic, který nákladně přestavěl starý nevyhovující hrad v renesanční zámek. Smiřičtí s černobílým na koso půleným štítem rozšiřovali svá panství znamenitě. V roce 1560 došlo po plných 100 letech ke znovuscelení panství, kdy přikoupil Albrecht Smiřický ke Škvorci polovinu městečka Úval, tvrz Hostyni (Hostín), pustou tvrz v Hodově a část Hradešína. Z pánů Smiřických došel největší slávy Albrecht Jan Smiřický (1594-1618), který se činně účastnil Stavovského povstání na Pražském hradě. Ve svých 24 letech se měl stát dokonce Českým králem, ale zemřel roku 1618 na zimnici.

Vstupní brána z nádvoří

Po smrti byl Albrecht za protihabsburskou činnost královskou komorou odsouzen ke ztrátě všeho jmění a jeho památka byla navždy zatracena. Část majetku se podařila ukořistit ziskuchtivým příbuzným Albrechtem z Valdštejna. Ten prodal Škvorec i s panstvím roku 1623 knížeti Karlu z Liechtensteina. Za třicetileté války Škvorecký zámek zapálili Švédové, k jeho obnově došlo až na počátku 18. století za vlády knížete Jana Adama Ondřeje z Liechtensteinu. Jeho dcera Marie Terezie Savojská (1694-1772) se stala na zdejších panstvích velmi oblíbenou vladařkou. Její šlechetnost, lidskost a dobročinnost přesahovala mezinárodního měřítka.  Od konce 18. stol. ale chátral, v průběhu 19. stol. byla část staveb rozebrána a v areálu zřízena škola.

Objekt je soukromým majetkem a v současné době je dokončována jeho rekonstrukce, která mu opět navrátila důstojnou podobu.

Podle : Kašiška František, Tvrze středních Čech
           Kol., Turistický průvodce okolí Prahy
           Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)