Pirkštejn neboli Pirkenštejn je hrad v Ratajích nad Sázavou, zvaný dolní dnes využívaný jako fara a zvonice. Byl vystavěn ve 14. století v jihozápadní části ratajské skalnaté ostrožny pány z Lipé. Poprvé se připomíná v roce 1346. V polovině 60.let přešel na pány z Pirkenštejna. Mezi příslušníky tohoto rodu, kteří hrad drželi, vynikal Hynce Ptáček z Pirkenštejna, významný politik a válečník prvé poloviny 15.století.
Hrad v roce 1447 vyhořel, v roce 1463 ho vyženil Viktorín z Poděbrad a ten ho spolu s Ratajemi prodal pánům ze Švamberka. V dalším období přestal být hrad rezidenčním sídlem. V roce 1712 koupil hrad od Jana Františka Ludvíka z Talmberka Václav Oktávián Kinský, za jehož panování byla opět v Ratajích zřízena fara a za její sídlo byl určen dolní Pirkenštejn.
Za tímto účelem byl v letech 1713 - 1714 přestavěn hlavně hradní palác. Hradní věž byla opatřena dřevěnou nástavbou a zakončena kuželovitou střechou. Byla jí určena funkce zvonice. Hradní příkop byl zavežen a padací most byl nahrazen kamenným. Podobu přestavby z těchto let si hrad zachoval dodnes.
Čelo hradu za šíjovým příkopem tvoří rovná hradba s kulisovou branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem, vybíhající v oblou smyčku. Prostor před branou bylo tak možno účinně bránit jak z ochozu tohoto pláště, tak z věže. Palác hradu, se zaoblenými nárožími v zadní části, si uchoval své členění do tří místností v každém patře. Na opyši pod palácem stojí další hradba se střílnami, která nejspíše představuje pozdně gotický opevňovací doplněk. Pirkenštejn byl jedním ze dvou hradů v městečku. Vzhledem k přímé vazbě na hradní areál zde nebylo předhradí v pravém slova smyslu. Jádro náleží k mladší variantě hradu bergfritového typu.
Letecký pohled na areál hradu
Hrad v roce 1447 vyhořel, v roce 1463 ho vyženil Viktorín z Poděbrad a ten ho spolu s Ratajemi prodal pánům ze Švamberka. V dalším období přestal být hrad rezidenčním sídlem. V roce 1712 koupil hrad od Jana Františka Ludvíka z Talmberka Václav Oktávián Kinský, za jehož panování byla opět v Ratajích zřízena fara a za její sídlo byl určen dolní Pirkenštejn.
Hrad Pirkenštejn v 19.století
Za tímto účelem byl v letech 1713 - 1714 přestavěn hlavně hradní palác. Hradní věž byla opatřena dřevěnou nástavbou a zakončena kuželovitou střechou. Byla jí určena funkce zvonice. Hradní příkop byl zavežen a padací most byl nahrazen kamenným. Podobu přestavby z těchto let si hrad zachoval dodnes.
Bergfrit hradu
Čelo hradu za šíjovým příkopem tvoří rovná hradba s kulisovou branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem, vybíhající v oblou smyčku. Prostor před branou bylo tak možno účinně bránit jak z ochozu tohoto pláště, tak z věže. Palác hradu, se zaoblenými nárožími v zadní části, si uchoval své členění do tří místností v každém patře. Na opyši pod palácem stojí další hradba se střílnami, která nejspíše představuje pozdně gotický opevňovací doplněk. Pirkenštejn byl jedním ze dvou hradů v městečku. Vzhledem k přímé vazbě na hradní areál zde nebylo předhradí v pravém slova smyslu. Jádro náleží k mladší variantě hradu bergfritového typu.
Podle : Durdík Tomáš,Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
