Hrad Pořešín nedobyl ani Jan Žižka z Trocnova

[ title]
Zřícenina hradu Pořešín se nalézá asi čtyři kilometry severně od Kaplice v okrese Český Krumlov. Nachází se jihovýchodně od osady stejnojmenné vesnice na skalním ostrohu nad levým břehem Malše v nadmořské výšce 525 m. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.

V písemných pramenech je hrad zmiňován k roku 1312, zakladateli hradu byli  příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic. Pravděpodobným zakladatelem byl Bavor III. ze Strakonic. Již v roce 1317 však Bavorové Pořešín vyměnili za Vitějovice a noví majitelé vladyckého rodu pání z Vítějovic začali používat přídomek z Pořešína. Působili především ve službách Rožmberků, ale Markvart z Pořešína zastával ve druhé polovině čtrnáctého století významné zemské úřady, například jako hofmistr královny.



Pohled třetí bránou na hradní palác

Markvartovi synové byli předurčeni k církevní dráze, a panství tedy před rokem 1408 zdědil jeho nezletilý vnuk Markvart II. z Pořešína. Ten však v roce 1418 zemřel dva roky po dosažení plnoletosti a hrad zřejmě získal jeho bývalý poručník Hroch z Maršovic. V roce 1423 se pokusil Jan Žižka dobýt hrad zradou, ale neuspěl. Později hrad obsadil Oldřich z Rožmberka a po smrti bratrů z Maršovic mu v roce 1434 císař Zikmund postoupil hrad podstoupil. Oldřich  z Rožmberka pořešínské panství připojil k Novým Hradům a zdejší hrad nechal jako nepotřebný pobořit.Podle archeologických nálezů z roku 2007 byl hradní palác v blíže neznámé době po opuštění hradu využíván k bydlení.


Zbytky paláce z nádvoří

Hrad ve své původní podobě patřil mezi hrady s hradním palácem jako hlavní obrannou i obytnou budovou, které si stavěli méně majetní šlechtici nebo bohatší rody k zajištění správy odlehlých částí svých panství. Pořešín je ukázkou druhé varianty. Původní hrad byl pravděpodobně dvoudílný a první předhradí vzniklo později v klidných poměrech čtrnáctého století, což dokazuje malá šířka obvodové hradby. Do hradního jádra, kterému dominoval dvouprostorový palác, se vstupovalo kulisovou branou ve hradbě. Páni z Pořešína však potřebovali reprezentativnější sídlo, a přistoupili k rozsáhlé přestavbě. Její součástí bylo výrazné zvýšení obvodové hradby hradního jádra, které od té doby představuje zástupce hradů s plášťovou zdí.

První předhradí mělo lichoběžníkový půdorys a jeho čelo zajišťoval příkop. Podél jihozápadní strany stála budova, ze které se dochovaly do dnešních dnů zbytky obvodového zdiva. Později byla zvětšena o věžovitou přístavbu, v jejímž prvním patře byla zateplená místnost. Čelní a druhou boční stranu předhradí vymezovala slabá hradba s kulisovou bránou v těsném sousedství zmiňované budovy.

Druhý příkop odděloval druhé předhradí, které obepínal také na severní straně, kde navazoval na třetí příkop před hradním jádrem. Zástavba druhého nádvoří není zatím známa. Nejlépe se v něm dochoval prostor druhé brány. Zprvu byla pouze kulisová, ale později byla zpevněna přístavbou masivní branské věže vybavené kolébkovým padacím mostem, jehož zadní část při zdvižení mostu odkryla tzv. vlčí jámu. Později byl kolébkový most zrušen a nahrazen mostem běžné konstrukce.

Severní fragment hradby jádra

V hradním jádře byla zvýšena obvodová hradba. V prostoru třetí brány byla hradba zcela zbořena a posunuta směrem do příkopu. Před bránou se nacházelo malé předbraní. Řešení vstupu prošlo několika úpravami a v závěrečné fázi bránu tvořil velký portál s kolébkovým padacím mostem a malá branka pro pěší. Starý palác byl rozšířen směrem k jihovýchodu o nové křídlo s velkým sálem ve druhém patře. Nové křídlo bylo vybaveno prevétem. Vytápění zajišťovala kachlová kamna. Postupem času byl zastavěn téměř celý obvod jádra, ale s výjimkou paláce a úseků obvodové hradby se budovy nedochovaly. Podle nalezených střepů byly jejich střechy kryty prejzy.

Kolem  hradu Louzek vedla odpradávna zemská kupecká stezka z Horního Rakouska do Čech

O  hrad nyní stará sdružení Hrady na Malši, které provádí zabezpečovací práce, archeologický výzkum a snaží se místo oživit různými kulturními akcemi. V budově před hradním areálem bylo sdružením zřízeno hradní muzeum.

Podle : Durdík Tomáš, Hrady na Malši
            Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie hradů a dodatky
            Kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čechy


(lh,turistické listy.foto archiv)