Uprostřed náměstí v Mníšku pod Brdy stojí kostel sv.Václava. Původní dřevěný kostelík sv.Václava byl založen již na přelomu 13. a 14. století a stál v místech nynějšího městského úřadu. V roce 1639 byl spolu s městem vypálen švédskými vojsky a ještě za Vratislavů z Mitrovic byl obnoven.
Roku 1743 přistoupil Ignác Unwerth ke stavbě kostela nového. Jako místo pro nový chrám zvolil střed náměstí a jeho svažitý terén nechal vyrovnat terasou, na které založil nový hřbitov. Již na svátek sv.Václava roku 1756 došlo k slavnostnímu vysvěcení. Stavitel nového barokního kostela není známý. Některé znaky stavby a umělecké provedení ohradní zdi kolem kostela s nárožními výklenkovými kaplemi však ukazují na školu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Ignác Unwerth kostel dokončil jako samostatnou chrámovou loď bez věže.
Teprve poslední z rodu Unwerthů - také Ignác - nechal západně od kostela vystavět kamennou zvonici.Za něj byl také zrušen hřbitov kolem kostela. Dnešní pseudorománská věž vysoká padesát metrů byla k lodi přistavěna v roce 1868 a Unwerthova zvonice byla poté zbořena. Tím kostel získal svou dnešní podobu. v letech 1996-2000 proběhla jeho obnova.
Interiér kostela je převážně barokní s rokokovými prvky. Hlavní rokokový oltář z roku 1775 pochází z dílny slavného českého sochaře Ignáce Platzera a je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek z roku 1756 je Jan Václav Spitzer, pod pozdně barokní kazatelnou je empírové figurální sousoší od Václava Práchnera z roku 1820 představující posmrtné setkání hrabat z Unwerthu. Jejich hrobka se nachází pod hlavním oltářem.
Největší pozoruhodností mníšeckého kostela je obraz sv.Máří Magdaleny od Petra Brandla, původně nástropní freska umístěná v klášterním reflektáři na Skalce. V době devastace skaleckého areálu byl restaurátory přenesen na plátno a umístěn do kostela sv.Václava, kde se nyní nachází nalevo vedle hlavního oltáře.
Zámek v Mníšku nechal postavit koželuh z Brabantu
Původní barokní varhany byly obnoveny mistrem Suchým ze Slaného a hrávali na ně mimo jiné Jan Jakub Ryba a Antonín Dvořák.
Podle : Dempír Miloš ml., Státní zámek Mníšek pod Brdy
Roku 1743 přistoupil Ignác Unwerth ke stavbě kostela nového. Jako místo pro nový chrám zvolil střed náměstí a jeho svažitý terén nechal vyrovnat terasou, na které založil nový hřbitov. Již na svátek sv.Václava roku 1756 došlo k slavnostnímu vysvěcení. Stavitel nového barokního kostela není známý. Některé znaky stavby a umělecké provedení ohradní zdi kolem kostela s nárožními výklenkovými kaplemi však ukazují na školu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Ignác Unwerth kostel dokončil jako samostatnou chrámovou loď bez věže.
Interiér kostela
Teprve poslední z rodu Unwerthů - také Ignác - nechal západně od kostela vystavět kamennou zvonici.Za něj byl také zrušen hřbitov kolem kostela. Dnešní pseudorománská věž vysoká padesát metrů byla k lodi přistavěna v roce 1868 a Unwerthova zvonice byla poté zbořena. Tím kostel získal svou dnešní podobu. v letech 1996-2000 proběhla jeho obnova.
Sousoší od Václava Práchnera a pozdně barokní kazatelna
Interiér kostela je převážně barokní s rokokovými prvky. Hlavní rokokový oltář z roku 1775 pochází z dílny slavného českého sochaře Ignáce Platzera a je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek z roku 1756 je Jan Václav Spitzer, pod pozdně barokní kazatelnou je empírové figurální sousoší od Václava Práchnera z roku 1820 představující posmrtné setkání hrabat z Unwerthu. Jejich hrobka se nachází pod hlavním oltářem.
Brandl Petr, sv.Máří Magdalena
Největší pozoruhodností mníšeckého kostela je obraz sv.Máří Magdaleny od Petra Brandla, původně nástropní freska umístěná v klášterním reflektáři na Skalce. V době devastace skaleckého areálu byl restaurátory přenesen na plátno a umístěn do kostela sv.Václava, kde se nyní nachází nalevo vedle hlavního oltáře.
Zámek v Mníšku nechal postavit koželuh z Brabantu
Původní barokní varhany byly obnoveny mistrem Suchým ze Slaného a hrávali na ně mimo jiné Jan Jakub Ryba a Antonín Dvořák.
Podle : Dempír Miloš ml., Státní zámek Mníšek pod Brdy
(lh,turistické listy,foto archiv)
