Nad řekou Oslavou se vypínal hrad Kraví Hora

[ title]
Jihovýchodně od vsi Kuroslepy, obklopeny lesem, zachovaly se zbytky hradu Kraví Hory – půlkruhová zeď válcové věže a hradní příkop. Hrad byl vybudován na levém břehu řeky Oslavy, vysoko nad jejím tokem, nedaleko přítoku říčky Chvojnice a ketkovického hradu. Nejlepší přístup k hradu, z něhož je krásný rozhled zvláště k jihovýchodu, je od Kuroslep. Tím směrem byl také hrad chráněn dosud zachovaným hradebním příkopem.

S Kraví Horou byly spojovány některé pověsti, jež zaznamenal kronikář Václav Hájek z Libočan; uvádějí, že po rozpadu Velkomoravské říše se zde Moravané skrývali před Uhry, mezi nimi i někteří válečníci, kteří se psali po Kraví Hoře.

Pozůstatek romantického altánu

První historická zpráva o blízké vsi Kuroslepy pochází z r. 1349, kdy ji vlastnil Ješek z Náchoda spolu s nedalekým Březníkem. Hrad Kraví Hora se uvádí poprvé v listině z r. 1367; název Kraví Hora použil jako svého přídomku zmíněný Ješek z Náchoda. Jeho syn, rovněž Ješek, prodal Kraví Horu a majetek v Kuroslepech rodu Šelmberků, avšak vladykové z Náchoda používali starého přídomku ještě po jistou dobu. Za neklidných politických poměrů počátkem 15. století, způsobených rozbroji mezi markrabaty Joštem a Prokopem, smutně proslula vojenská posádka z Kraví Hory, která plenila okolí, zvláště zboží třebíčského benediktinského kláštera.

Půdorys hradu podle Miroslava Plačka

Po Šelmbercích vlastnil hrad a majetek v Březníku jejich příbuzný Jan Komorovský z Komorovic, o němž existuje poslední zmínka v r. 1459. Po jeho smrti dostal zboží od krále Jiřího Poděbradského Matěj z Náchoda a z Březníku; část statku však získali vladykové z Kralic, což se stalo příčinou sváru, z něhož po smrti Matějově vyšli vítězně v r. 1492 Kraličtí. V listině krále Vladislava II. z r. 1494, potvrzující vlastnictví Kraví Hory a Kuroslep Bludovi z Kralic, je už zmínka o tom, že hrad Kraví Hora je pustý; byl prý dobyt jeho předchůdci a obyvateli Markrabství moravského a zbořen. Král Jiří z Poděbrad věnoval své právo na hrad Janu z Pernštejna, který je postoupil vladykům z Kralic. Po několika vlastnických změnách připadly Kraví Hora, Kuroslepy i Březník k náměšťskému panství, k němuž náležely do r. 1579.

Zbytky zdiva bašty

Hrad Kraví Hora měl téměř čtvercový půdorys, byl předělen na západní snížené předhradí a zvýšené východní jádro. S výjimkou jižní strany spadající prudce do údolí Chvojnice byl areál obehnán valem a příkopem. Vstup ze severu byl chráněn jednak stavbou neznámé podoby, jednak okrouhlou věží, z níž se dochovalo 6 m vysoké torzo s vnitřním prostorem o průměru 5,5m. Zajímavý je pozůstatek kruhového pláště šířky 2,5m, jež věž obtáčel. Na předhradí jsou patrné zbytky obvodové hradby s hranatou baštou a prohlubeň po studni nebo cisterně. Vstup do jádra z předhradí do hradního jádra byl někde v jižní části objektu. Z jádra se zachovaly, mimo výše zmíněné hlásky, terénní prohlubně po paláci na východě a zbytek zdi na straně jižní. Těsně pod hradbou jádra je okrouhlá prohlubeň lemovaná zdivem, snad bývalá studně nebo cisterna.

Hrad Janštejn měl extrémně štíhlý bergfrit

Podle : Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava,
             Plaček Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)