Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech se nachází v centru města, v jihozápadním rohu náměstí krále Vladislava. Původně gotický ze 14. století, prvně zmíněn roku 1337, upravován roku 1478 mistrem Linhartem. Vyhořel 1580 a 1620, roku 1604 nově zaklenut a opatřen kruchtou, opravena věž. V letech 1692–1701 (nově vysvěcen) upravován Pavlem Ignácem Bayerem, další oprava 1785. Počátkem 20. století regotisován. Poslední velká oprava se uskutečnila v 90. letech 20. století a při ní byly zrestaurovány nástěnné malby, jejichž fragmenty byly objeveny v 70. letech 20. století.
Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu, s odsazeným pětibokým presbytářem a věží, která je asymetricky umístěná, čtvercového půdorysu o výšce 45 metrů. Nejstarší částí kostela je přízemní místnost ve věži, která původně sloužila patrně jako soukromá kaple a nyní se využívá jako sakristie. Věž je nepřehlédnutelnou dominantou města.
Jediná loď je z vnitřní strany 17,5 metru dlouhá a přes 9 metrů široká. Její zadní třetinu zabírá trojramenná renesanční kruchta, která po stranách vybíhá svými dvěma rameny do dvou třetin prostoru lodi na sloupových arkádách. Odsazený presbytář má z vnitřní strany délku 11,5 metru a šířku 7 metrů. Presbytář je sklenut síťovou klenbou se štukovými žebry na renesanční konsoly. Vítězný oblouk je hrotitý. Loď je sklenuta síťovou klenbou. Dvě její třetiny prostupuje renesanční Loď i presbytář mají opěráky a hrotitá okna. Jižní i západní portál lodi jsou novogoticky upraveny.
Ohradní zeď bývalého hřbitova, který kostel obklopuje, vytváří vůči okolnímu terénu terasu. Počátkem 20. let 20. století byla upravena v postkubistickém duchu.Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Ve Velvarech se z městských bran a branek dochovala jen Pražská brána a fortna
Podle : Kol., Umělecké památky Čech,T/Ž svazek čtvrtý
Velc Ferdinand, Soupis památek v politickém okrese slánském
Půdorys kostela podle F.Velce
Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu, s odsazeným pětibokým presbytářem a věží, která je asymetricky umístěná, čtvercového půdorysu o výšce 45 metrů. Nejstarší částí kostela je přízemní místnost ve věži, která původně sloužila patrně jako soukromá kaple a nyní se využívá jako sakristie. Věž je nepřehlédnutelnou dominantou města.
Kostel od jihu
Jediná loď je z vnitřní strany 17,5 metru dlouhá a přes 9 metrů široká. Její zadní třetinu zabírá trojramenná renesanční kruchta, která po stranách vybíhá svými dvěma rameny do dvou třetin prostoru lodi na sloupových arkádách. Odsazený presbytář má z vnitřní strany délku 11,5 metru a šířku 7 metrů. Presbytář je sklenut síťovou klenbou se štukovými žebry na renesanční konsoly. Vítězný oblouk je hrotitý. Loď je sklenuta síťovou klenbou. Dvě její třetiny prostupuje renesanční Loď i presbytář mají opěráky a hrotitá okna. Jižní i západní portál lodi jsou novogoticky upraveny.
Podélný řez podle F.Velce
Ohradní zeď bývalého hřbitova, který kostel obklopuje, vytváří vůči okolnímu terénu terasu. Počátkem 20. let 20. století byla upravena v postkubistickém duchu.Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Ve Velvarech se z městských bran a branek dochovala jen Pražská brána a fortna
Podle : Kol., Umělecké památky Čech,T/Ž svazek čtvrtý
Velc Ferdinand, Soupis památek v politickém okrese slánském
(lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
