V kapli Navštívení Panny Marie v Radíči sloužil mše Bernard Bolzano

[ title]
Kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit po roce 1680 hrabě Karel Leopold Hönigk a to v souvislosti se stavbou raně barokního zámku, jehož projekt bývá spojován s osobností vynikajícího architekta Antonia della Porty. Původně byla na jejím oltáři vystavena socha Panny Marie Loretánské, která prý byla v době josefinských reforem přenesena na přední stranu presbytářového oblouku. Na oltář byl umístěn obraz Navštívení Panny Marie, podle něhož se dnes kaple nazývá.

Pohled od jihovýchodu

Původní zasvěcení kaple souvisí s její počáteční podobou. Ta je patrná na fresce v jednom ze sálů prvního patra sousedního zámku, která zobrazuje zámek i blízkou kapli na konci 17.století. Na fresce je vidět obdélná stavba kaple  s plochou střechou a balustrádou, bez presbytáře, jejíž podoba zjevně navazuje na příklad Bramantovy úpravy kaple v Lorettu. Záměr zakladatele byl ale změněn. Snad v roce 1727 byla kaple přestavěna a získala dnešní podobu stavby s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem se sakristií na jižním boku a se sanktusníkem. Loretánský původ projektu vysvětluje skutečnost, proč má stavba fasádu tak bohatě členěnou vysokými pilastry na podstavcích, kladím s vpadlými poli a lizénovými rámci mezi pilastry.

Klenba kaple

To vše vysvětluje proč byla v kapli uctívána Černá Panna Maria. Místní tradice tuto úctu sice spojuje s povodní v roce 1757, ale je logické, že již od doby založení kaple  souvisí s uctíváním Černé Panny Marie Loretánské. Západní průčelí kaple je členěné dvěma sloupy se stylizovanými iónskými hlavicemi, stejnými jako jsou hlavice pilastrů. Mezi sloupy je obdélný portál s vlomeným segmentovým frontonem. Nad ním je umístěn erb hraběte Hönigka. Loď je zaklenuta pseudogotickou síťovou klenbou s s klínovými žebry, v západní části ve kruchta.

Interiér kaple

Před průčelím kaple je dvojice soch, vpravou sv.Víta, vlevo sv.Jana Nepomuckého, které jsou datovány do roku 1713 a jejich signování je spojuje s dílnou Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a jeho rodiny. Na soklech jsou reliéfy sv.Šebastiána, sv.Antonína Paduánského, sv.Benedikta, sv.Václava a symboly opata Víta Sybenia. Sochy nechal zhotovit Sebestián Losy z Losenau, člen rodiny, jíž Radíč patřila po roce 1712.

Průčelí kaple se sochami s dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa

V roce 1712 získal statek František Pistl, za nějž v Radíči často pobýval Bernard Bolzano, který jako kněz ve zdejší kapli často sloužil, a to i po roce 1819, kdy ztratil kněžské svěcení. Kaple byla za socialismu zpustošena, v rove 1999 byla odcizena mariánská socha, ale v roce 2011 byla opravena a znovu vysvěcena.


Zámek Radíč hostil slavného filosofa, kněze a matematika Bernarda Bolzana

Podle : Sommer Petr, Kostely na Sedlčansku

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)