Z tvrze v Čachrově se dochoval věžovitý palác

[ title]
Čachrov se poprvé připomíná roku 1352 ve výčtu vesnic náležejících ke klatovskému děkanátu (Czachrow). V letech 1362 a 1364 uvádějí prameny jejího prvního držitele, Viléma z Čachrova, který zde v letech 1380 až 1390 postavil na náhorní planině, uzavírající hluboká údolí, táhnoucí se jednak od severozápadu, jednak od východu, výstavnou a mohutnou tvrz. Tvrz byla obklopena příkopem s vodou a její značné rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad.

Čachrovská tvrz v roce 1930

Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a statek ještě r. 1446. Někdy po tomto roce byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství Děpolta z Týzmberka (zemřel 1474) a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla. Po r. 1541, při rozpadu velhartického panství pánů z Rožmitálu, se stal Čachrov opět samostatným statkem, který připadl Janu Rendlovi z Úšavy. R. 1555 se o tvrzi píše jako o staré, r. 1568 jako o pusté. Obnovil ji až Jan Bohuchval z Hrádku, který čachrovský statek koupil r. 1566 od dcer Jana Rendla z Úšavy. V druhé polovině 18. století byla budova staré tvrze změněna v sýpku, která však vnější původní odobu tvrze nezměnila a poté byl kolem tvrze postaven barokní zámek, který v roce 1933 vyhořel a začátek II.světové války způsobil zastavení oprav a tak byl zámek v roce 1973 díky horlivosti tehdejší MNV bohužel stržen. V roce 1976 nechal tehdejší MNV obnovit původní valbovou střechu, pokrytou dosud šindelem. Objekt byl restituován původnímu majiteli, v současné době je nepřístupný a chátrá.

Věžovitá stavba tvrze

Z čachrovské tvrze se zachovala její nejdůležitější stavba, obytný věžovitý palác. Má obdélný půdorys a dosahuje výšky pěti podlaží. Jednotlivá patra měla odlišné vnitřní členění, které se jako původní stropy nedochovalo. Přízemí dělila střední zeď na dvě poloviny, samostatně přístupné hrotitými portály.

Portál v prvním patře

Do prvního patra se vcházelo hrotitým portálem uprostřed severního průčelí, byla tu střední chodba a dvě postranní místnosti. Stejné dělení mělo i druhé patro, zde prostory osvětlovala velká obdélná okna s kamenným křížem. Každá s místností byla vybavena arkýřovým prevétem. Třetí patro má dochovány stopy po vložené roubené komoře, totiž zeslabenou obvodovou zeď s třemi pyramidálně seskupenými okénky. Roubená konstrukce činila z místnosti nejteplejší obytný prostor celého sídla.

Ze Svojšice pocházeli předci Buška z Velhartic


Podle : Kol., Architektura gotická
            web městyse Čachrov


(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)