Záhadná plastika slunce ve zdi křečovického kostela

[ title]
V Křečovicích v okrese Benešov stávalo sídlo rytířů Křečovických z Křečovic, kteří byli zakladateli zdejšího kostela sv. Lukáše, který je poprvé zmiňován roku 1352. Na jeho místě vznikla barokní stavba v první polovině 18.století v jednoduchém barokním slohu. Kostel má obdélnou loď s pravoúhlým presbytářem, sakristie je na severní straně a věž stojí v ose kostela.
Půdorys kostela

Zdi jsou členěny hmotnými polopilíři s vyžlabenými nárožími, kolem celé stavby probíhá profilovaná římsa. Západní průčelí je zakončeno segmentovým štítem. Rozložitá  věž je na východní straně přistavěná k presbytáři a je kryta cibulovitou bání. Presbytář je zaklenut plackovou klenbou, loď lunetovou klenbou s meziklenebními pasy opírajícími se o dvojité pilastry. V západní části stojí hudební kruchta podklenutá mohutným obloukem. Varhany postavil v roce 1900 Emanuel Šimon Petr a jsou zajímavé tím, že na ně hrávali Josef Suk a Antonín Dvořák.
Varhany v křečovickém kostele

Hlavni oltář s kazatelnou v novorenesančním slohu je dílem novopackého řezbáře Antonína Suchardy, otce slavného sochaře Stanislava Suchardy z roku 1910. Oltářní obraz sv. Lukáše jak portrétuje Pannu Marii s Ježíškem na plátně pochází z roku 1840 a jeho autorem je Antonín Jeřábek. Je patrně kopií nějakého staršího obrazu. Na vrcholu retabula je obraz představuje Nejsvětější Trojici. Nad postranními brankami jsou obrazy sv. Václava a sv. Ludmily. Kazatelny nese Suchardovy plastiky čtyř evangelistů. Na stříšce kazatelny je socha Dobrého Pastýře od téhož autora.

Obraz na hlavním oltáři

Pod prvním východním klenebním polem stojí u severní a jižní zdi další dva oltáře, na severní straně je oltář sv.Antonína Paduánského, proti němu oltář sv.Vojtěcha. Bočni oltáře sv. Vojtěcha a sv. Antonína zhotovil roku 1893 Martin Dvořák z Vlkonic.V lodi u kazatelny stojí náhrobek rytíře Josefa Lipovského (1823). Náhrobek zhotovil sochař Václav Prachner.

Pohled do lodi

U epištolní strany vítězného oblouku stojí památná mramorová křtitelnice s cínovým víkem, která byla svědkem křtu zdejšího rodáka Josefa Suka (5. 1. 1874). Mistr byl z tohoto kostela také pohřben (4. 6. 1935) a potom uložen do hrobu před hlavním vstupem do kostela.

Hrob Josefa Suka

V severní stěně kostela je zazděna plastika "pohanského boha". Snad jde o dílo lidového umělce, nebo možná i o ezoteriky propagovanou interpretaci, totiž že jde o keltský symbol slunce. Nejpravděpodobnější bude, že se jedná o svorník ze zbořeného kostela, neboť slunce bývalo ve středověku spojováno se symbolikou Krista.

Želkovická maska střeží své tajemství


Křečovické slunce

Podle : Sommer Petr, Kostely na Sedlčansku
            Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých, politický okres benešovský


(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)