Dominanta města Bučovic se řadí k nejskvostnějším památkám renesančního slohu na Moravě a připomíná živé masivnější, ale stejné malebné arkády zámku v Jindřichově Hradci.
Zámek Bučovice byl postaven v letech 1567 - 1585 na místě bývalého starého kostela Janem Šemberou Černohorským z Boskovic, posledním mužským potomkem svého slavného rodu. Stavitelem zámku s jeho renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri. Stavbu realizoval s využitím plánů Jacopa Strady. Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Otevřené sloupové chodby mají celkem 96 štíhlých sloupů zdobených hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými). Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek.
Koncem XVI. století přešly Bučovice na Lichtensteiny. Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1722 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny.
Zámek Bučovice byl postaven v letech 1567 - 1585 na místě bývalého starého kostela Janem Šemberou Černohorským z Boskovic, posledním mužským potomkem svého slavného rodu. Stavitelem zámku s jeho renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri. Stavbu realizoval s využitím plánů Jacopa Strady. Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Otevřené sloupové chodby mají celkem 96 štíhlých sloupů zdobených hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými). Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek.
Koncem XVI. století přešly Bučovice na Lichtensteiny. Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1722 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
