Krkonošská turistická trasa spojující město Jilemnice a pramen Labe nesla původní označení Cesta přes tři kopce a byla vystavěna jilemnickým odborem klubu českých turistů na popud Jana Buchara (1859 - 1932) a za podpory Jana Harracha.
Z počátku spojovala pouze Žalý (Krkonoše) a Horní Mísečky. Důvodem její výstavby kromě podpory turistiky v Krkonoších byla snaha českého turistického klubu konkurovat německému Riesengebirgvereinu (Krkonošskému horskému spolku).
Bucharova stezka v Krkonoších v roce 1931
Podle Jana Buchara, řídícím učiteli z Dolních Štěpanic a jednomu ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších, byla cesta později nazvána. V roce 1924 byla u příležitosti Bucharových 65. narozenin trasa prodloužena z Horních Míseček přes Špindlerův Mlýn a jižní svah Kozích hřbetů k Luční boudě (pův. Rosegrova cesta). Později byla ale toto zakončení opuštěno a trasa přeložena do dnešní podoby k prameni Labe. Úsek Svatý Petr - Luční bouda je dnes označován jako Stará Bucharova cesta. V současnosti je asi třiceti kilometrová a značí jí červená turistická značka.
Z počátku spojovala pouze Žalý (Krkonoše) a Horní Mísečky. Důvodem její výstavby kromě podpory turistiky v Krkonoších byla snaha českého turistického klubu konkurovat německému Riesengebirgvereinu (Krkonošskému horskému spolku).
Podle Jana Buchara, řídícím učiteli z Dolních Štěpanic a jednomu ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších, byla cesta později nazvána. V roce 1924 byla u příležitosti Bucharových 65. narozenin trasa prodloužena z Horních Míseček přes Špindlerův Mlýn a jižní svah Kozích hřbetů k Luční boudě (pův. Rosegrova cesta). Později byla ale toto zakončení opuštěno a trasa přeložena do dnešní podoby k prameni Labe. Úsek Svatý Petr - Luční bouda je dnes označován jako Stará Bucharova cesta. V současnosti je asi třiceti kilometrová a značí jí červená turistická značka.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
