K 15. výročí srpnové povodně 2002 připravilo Muzeum hlavního města Prahy virtuální prohlídku výstavou Historie povodní v Praze. Máte tak jedinečnou možnost znovu nahlédnout do výstavy, která mapovala velkou vodu a její dopad na život města v průběhu tisíciletí, včetně poslední velké pražské povodně v roce 2013.

Digitalizovaná výstava je převedena do šesti pohledů, prostřednictvím kterých se můžete posouvat prostorem hlavní budovy muzea a kliknutím na interaktivní ikony si rozšířit zážitek o cenné informace. Ve virtuální prohlídce se skrývají sbírkové předměty, které doplňují výkladovou hodnotu výstavy.

Výstava ze sbírek Muzea hlavního města Prahy byla připomenutím prvního výročí poslední velké pražské povodně z počátku června roku 2013. Zvýšená hladina Vltavy a jejích přítoků ohrožovala pražské ulice a jejich obyvatele každoročně, v některých obdobích více, v jiných méně.


Pražané s každoročním povodňovým nebezpečím počítali, i tak ale voda přinášela do pražského prostoru zkázu a utrpení. Z extrémů tedy panovaly obavy, klimatická nerovnováha znamenala nejen ohrožení úrody, ale i životů, sídel a obydlí, dílen a výroben, celkovou nejistotu do budoucnosti. Místa ohrožená častějším přívalem velké vody Pražané, pokud mohli, nechávali volná, v blízkosti řeky stavěli hlavně zařízení na vodní pohon či přímo s řekou souvisejících obydlí. Více zaskočení bývali obyvatelé pražského území pouze v případech větších povodní, zejména tzv. stoletých a větších.

Každý pokus vodní živel spoutat přinášel těžkosti. Ke změnám toku i koryta řeky docházelo výstavbou jezů a souvisejícím navyšováním pražských břehů. K opravdu výrazné změně říčního koryta a toku řeky začalo docházet od konce první poloviny 19. století v důsledku budování pražských nábřeží a dalších regulačních opatření. Pýchu nástupu nového paradigmatu založeného na přesvědčení o neporazitelnosti a všemohoucnosti techniky dobře dokumentuje fakt, že i přes zkušenost s povodněmi posledních desetiletí 18. století bylo na počátku 19. století založeno v dosud téměř neosídleném území Karlína nejstarší pražské předměstí… Domy zde padaly již za první velké povodně v roce 1845.

Klimaticky příznivé a vyrovnané 20. století Praze přálo, k opravdu velké povodni, stoleté vodě, nedošlo. Přesvědčení o všemocnosti regulace řeky, spoutané v druhé polovině 20. století systémem vltavských přehrad – Vltavskou kaskádou, zatlačilo i vzpomínku na poslední opravdu velkou povodeň v roce 1890. Odborníci o nebezpečí věděli, nemlčeli sice, ale jejich hlas s dostatečným důrazem slyšen nebyl… Velký zlom přišel s počátkem nového tisíciletí a velkou povodní roku 2002. Naděje, že tato povodeň byla na dlouhou dobu poslední, se ovšem nenaplnila… na přelomu května a června 2013 přišla další velká voda.