Již po sedmnácté ovládnou Skoti státní zámek Sychrov, kde se budou po celý den konat tradiční skotské hry, které, stejně jako např. tartan, kilt, skotské dudy a whisky, patří ke kulturnímu dědictví Skotska a které patří mezi jedny z největších skotských her v Evropě - Skotské hry Sychrov..

Skotské hry, stejně jako kilt, tartan, whisky a dudy, jsou nedílnou součástí skotské historie a skotského kulturního dědictví.


Po staletí zkoušeli skotští válečníci svoji sílu a obratnost během her, jejichž počátek nalezneme u her pořádaných králem Malcolmem Canmorem v Braemeru v druhé polovině 11. století. Ten při nich zjišťoval sílu, obratnost a statečnost válečníků, z nichž si potom vybíral své nejbližší spolubojovníky. Hrami v Ceres v hrabství Fife oslavili Skoti například vítězství krále Roberta Bruce v bitvě u Bannockburnu v roce 1314. Od té doby se hry začaly pořádat již pravidelně. Pořádali je nejen skotští panovníci, ale i jednotliví klanoví náčelníci či šlechtici. A tak se během krátké doby rozšířili Skotské hry i do té nejzapadlejší vesnice ve Skotsku.


Po staletí vzrůstala obliba her ve Skotsku, jichž se zúčastňovalo stále více a více závodníků a navštěvovalo je stále více a více diváků. Tato mnohasetletá tradice však byla násilně přerušena v roce 1746, kdy po prohrané bitvě u Cullodenu a tím i porážce celého skotského povstání proti anglické nadvládě v roce 1745 byl v Zákoně o proskripcích kromě zákazu nošení kiltu, používání tartanu a mnoha dalších zákazů, které v základu zničily staleté skotské kulturní dědictví, i zákaz pořádání skotských her. Po zrušení zákona v roce 1782 se opět hry začaly pořádat a jejich popularita prudce narůstala, o čemž se v roce 1822 mohl během své návštěvy Skotska přesvědčit i anglický král Jiří IV.

V dnešní době se Skotské hry (nebo též Highland Games) pořádají prakticky po celém světě (kromě britských ostrovů též v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě, v Belgii a mnoha dalších zemích). Dnes se však již nejedná o soutěže válečníků, ale o společenská setkání spojená se sportovním zápolením, vystoupením hudebníků a tanečníků, na která se sjíždějí lidé nejen z blízkého okolí, ale i z míst více či méně vzdálených.