V Západočeské galerii v Plzni je ode dneška otevřena nová výstava

[ title]
Velkým tématem moderního umění se po roce 1800 stal sám umělec: jeho profese, postavení ve společnosti i budování jeho sebevědomí před uměleckou kritikou či anonymními diváky. Utváření moderního umělectví zásadně ovlivnila nově zavedená veřejná prezentace děl na uměleckých výstavách, ale také reflexe tradičního i aktuálního uměleckého školení. Výstava Kariéra s paletou - Umělec, umění a umělectví v 19. století  si klade za cíl představit toto téma z různých perspektiv, které ukazují způsoby jeho uchopení v českém umění dlouhého 19. století a propojují ho také s evropským kontextem. Autorky výstavy Eva Bendová (Západočeská galerie v Plzni) a Pavla Machalíková (Ústav dějin umění AV ČR) téma koncipovaly do tří hlavních kapitol.

„Více či méně stylizované a inscenované obrazy, jejichž prostřednictvím umělci zachycovali prosazování  vlastní  profese  ve  společnosti,  zahrnují  zobrazení  sebevědomého  tvůrce, romantickou  introspekci sebe  sama  i  oslavování  a  kritiku  ikon  uměleckého  či  národního společenství,“ uvádí Pavla Machalíková.

Viktor Barvitius, Kout v ateliéru Karla Purkyně, konec 50. let 19. století olej, plátno, soukromá sbírka

„Konkrétně kapitoly s názvy –V soukromí ateliéru i tváří v tvář publiku, Autoportrét / vzájemný portrétaChrámy umění –odkazují k zásadním tématům uměleckého zobrazování, v nichž umělec etabloval sám sebe jako svobodného tvůrce nebo osobnost veřejného života. Návštěvník zde uvidí tvorbu anglických a francouzských karikaturistů jako byli Honoré Daumier, William Hogarthnebo James Gillrayspolu s klíčovými díly českých umělců, autoportréty a ateliéry Karla Purkyně, Soběslava Pinkase,Emila Orlika nebo Ludvíka Kohla,“ doplňuje dále Eva Bendová.Dlouhá řada vyobrazení uměleckých ateliérů dokládá důležitost tohoto námětu v západním umění. Ateliér byl místem, kde se předávají zkušenosti, a současně intimním prostorem, v němž tvůrce uskutečňuje své představy. Oproti soukromí ateliéru byly nedílným momentem utváření uměleckého sebevědomí veřejné výstavy. Kariéru umělce totiž kromě názorů kritiků ovlivňovalo také  očekávání  nevyzpytatelných  a  anonymních  návštěvníků  uměleckých  výstav.  V  tomto prostředí se vkus, nálada a –mnohdy konzervativní –představy publika staly klíčem k úspěchu, odmítnutí, nebo alespoň pobavení. Autoportrét v umělecké praxi fungoval nejen jako způsob prezentace uměleckého sebevědomí vůči publiku, ale také jako osobní introspekce. Ani jedna ztěchto rovin umělecké komunikace však nebránila tomu, aby byl současně i příležitostí pro výtvarné experimentování sprostorem obrazu, jakukazují například autoportréty Karla Purkyně. Zobrazování umělců mezi sebou pak potvrzovalo jejich vzájemnou blízkost, návaznost tvorby i existenci umělecké komunity, jako tomu bylo poprvé výrazně vpřípadě nazarénů.

Clément Pruche, Slavná malířská jury při Salonu 1841, litografie, papír, Národní galerie v Praze

Oslava jednotlivých druhů umění a jejich blahodárného vlivu na člověka i společnost byla vpozdním 19. století důležitým námětem mnoha alegorických a historických kompozic, které ve zkratce představuje třetí kapitola: Chrámy umění. Tato díla doprovázejí dobu, kdy se dlouhé úsilí o emancipaci umění a ochranu umělců propojilo soficiální podporou, promítající se do zakládání veřejných kulturních institucí i do výzdoby reprezentativních budov. Odvrácenou stránkou tohoto procesu však zůstávala marginalizace těch, kdo se do oficiálního kánonu nevešli.Na výstavě jsou zastoupeni Josef Mánes, Josef Bergler, Viktor Barvitius, Adolf Liebscher, Karel Špillar či František Kupka. Výstava je věnována Romanu Prahlovi, profesoru z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jehož mnohé práce se těmto motivům věnovaly a otevřely je tak pro další uměleckohistorické bádání.K výstavě vychází ve spolupráci svydavatelství B&P Publishing stejnojmenná publikace. Vystavená díla pocházejí ze sbírek: Česká spořitelna, a. s., Galerie Kodl, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Moravská galerie vBrně, Muzeum hl. m. Prahy, Národní galerie Praha, Národní památkový ústav –Státní zámek Kozel, Oblastní  galerie  Liberec,  Oblastní  muzeum  vLounech,  Památník  národního  písemnictví, Uměleckoprůmyslové museum vPraze, Západočeská galerie v Plzni a soukromé sbírky. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i.Partnerem výstavy je Národní galerie vPraze, výstavu a publikaci podpořila Galerie Kodl. Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ do 9. června 2019


Turistickelisty.cz informovala Eva Reitspiesová, Public Relations, Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace

(lh,turistickelisty.cz,foto ZČG)



Hrad Zlenice založili páni z Dubé

Hrad Zlenice založili páni z Dubé

16.9.2019 12:00:00

Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14. století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí,...